Klobouky v době okupace a války 1939–1945

Po odtržení okresního města Hustopeče od republiky v říjnu 1938 se Klobouky na krátký čas staly sídlem okresního úřadu, než byly 1. července 1942 připojeny k okresu Hodonín. Dnem 15. března 1939 zanikla Československá republika a stala se Protektorátem Čechy a Morava ve Velkoněmecké říši. Tento stav trval až do osvobození v dubnu 1945.

Také v Kloboukách žili obyvatelé ve stálém strachu z války a nacistického teroru. Na radiopřijímačích byla zavěšena cedulka s hrozbou přísných trestů za poslouchání zahraničního rozhlasu. Rozpuštěny a zakázány byly spolky a politické strany, ve škole byly zavedeny nové učební osnovy, v nichž byly vypuštěny zmínky o Československu a jeho představitelích, byly zavedeny povinné hodiny němčiny a zlikvidovány knihy ve školní i obecní knihovně, které neodpovídaly duchu doby. V roce 1942 byly rovněž sundány zvony z obou kostelů a odvezeny na válečné účely. Po válce se žádný z nich již nevrátil.

Klobouky se nevyhnuly ani zásahům gestapa. Úder byl veden proti ilegální organizaci Obrana národa, jejímiž členy byli místní učitelé, vojáci a záložní důstojníci soudního okresu. Jejich vůdcové Jaroslav Kux, František Pacák a Ludvík Wolf byli po zatčení popraveni.

Klobouky byly osvobozeny jednotkami 4. gardového jezdeckého sboru, 7. mechanizovaného sboru a 49. střeleckého sboru Rudé armády po třídenních bojích 17. dubna 1945 ve směru od Morkůvek.

Jedny z nejúpornějších bojů byly svedeny na přístupu do Klobouk ve svahu k tzv. morkůvskému kříži. Podle vzpomínky Stanislava Turečka v obecní kronice Klobouk na den 16. dubna „…Byla to noc nekonečné hrůzy a děsu […]. Střelba byla po celou noc a celý den strašná. Hukot letadel, hřmění děl, praskání granátů a šrapnelů, svištění kulek z pušek a kulometů, křik raněných, povely důstojníků, rachot motorů po silnici spěchajících automobilů, tanků, děl, motocyklů, to všechno bylo tak hrozné, že se to popsat nedá […]. O průsmyk od železného mostu ku kříži nad Klobouky se bojovalo po celou noc a dopoledne 17. 4. […] při vyvrcholení útoku bylo napočteno 46 tanků […]. Úplně demolovaných, rozbitých a požárem zničených stavení v obci bylo devět. Požárem zničeny střechy deseti domů, shořelo 9 stodol a hospodářských stavení a shořel i poslední kloboucký větrný mlýn […]. Od leteckých bomb a dělových střel byly rozbity střechy 35 domů. “ (Tureček 1945: 44, 45).

Během bojů v Kloboukách a okolí zahynulo 113 sovětských vojáků a důstojníků, kteří byli nejprve pochováni v místech bojů, poté v parčíku před zámkem a v lednu roku 1946 exhumováni a pochováni na válečném hřbitově v Hustopečích. Za bojů zahynulo i jedenáct klobouckých občanů. Místnímu národnímu výboru bylo podáno 493 přihlášek válečných škod s celkovou výší 30 352 522 předválečných korun, což byly po Velkých Němčicích a Hustopečích třetí nejvyšší válečné škody v okrese Hustopeče.

Prameny:

TUREČEK, Stanislav 1945. In: Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, fond NAD 89 – Archiv města, Obecní kronika 1942–1960.
ČAPKA, František 1998: Léta protektorátu a poválečné obnovy. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s.123–137.
HOLEČKOVÁ, Soňa 2017: Boleradice, Kašnice, Klobouky u Brna, Krumvíř, Martinice, Morkůvky. Jmenné seznamy sovětských vojáků, pohřbených původně v těchto obcích v dubnu a květnu 1945. Jižní Morava, s. 169–183.
KORDIOVSKÝ, Emil: Válečné škody na teritoriu okresu Břeclav v letech 1938–1945. MZA a MVS Brno 2015, s. 219–225.
„Obobščennyj bank dannych ‘Memorial’“. OBD Memorial. [online] [cit. 29. 1. 2019]. Dostupné z: < http://www.obd-memorial.ru/html/>.
OŠMERA, Josef – ZEMEK, Metoděj 1969: Léta okupace 1938–1945. In: DOSTÁL, Bořivoj a kol. 1969: Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv, s. 57–61.

Obsah galerie:

1 Stavba záseků na Brněnské ulici. 1945. Foto Z. Nademlýnský. SOkA Mikulov, NAD 981, inv. č. 2358.
2 Záseky na Brněnské ulici. 1945. Foto Z. Nademlýnský. SOkA Mikulov, NAD 981, inv. č. 2359.
3 Ustupující německé jednotky přes tankový zátaras na Brněnské ulici. Foto Z. Nademlýnský. SOkA Mikulov, 04 NAD 981, inv. č. 2359.
4 Pohled na zásek v ulici Brněnské. Foto Z. Nademlýnský. SOkA Mikulov, 04 NAD 981, inv. č. 2360.
5 Vyhořelý dům pí. Matulové na Příční straně čp. 30. SOkA Mikulov, NAD 6, kar. 174.
6 Trosky domu Františka Nejtka čp. 474. SOkA Mikulov, NAD 6, kar. 173.
7 Trosky domu Františka Jakubce a Adolfa Krupici čp. 540 a 542. SOkA Mikulov, NAD 6, kar. 173.
8 Zničený britský tank Valentine, používaný Rudou armádou jako tahač houfnice 152 mm vz. 1937. Foto MKl.
9 Mapka polohy hrobu sovětského vojáka F. A. Vakarova v centru Klobouk. 25. 4. 1945. Reprofoto S. Holečková.
10 Mapka polohy hrobů sovětských vojáků Platonova, Veličky, Capova, Pěrechodčenka, Svincického, Curby, Gujvana na katastru Klobouk, padlých v bojích 15.–19. 4. 1945. Reprofoto S. Holečková.
11 Nástup vojáků Rudé armády k dennímu rozkazu před budovou zámku, v němž byla umístěna polní nemocnice. 1945. Foto MKl.
12–14 Hroby padlých sovětských vojáků před budovou zámku před exhumací.
15–16 Exhumace padlých vojáků a odvoz ostatků v lednu 1946 na pohřebiště RA v Hustopečích. 1945. Foto MKl.
17–24 Sovětští vojáci v Kloboukách v květnu 1945. Foto MKl.
25 Pomník klobouckých obětí 2. světové války na klobouckém hřbitově. 2011. Foto E. Kordiovský.