Skip to content Skip to sidebar Skip to footer
Květen – říjen | úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna
Květen – říjen    |    úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna

Velkostatek Klobouky

Kloboucké panství po hospodářských problémech zábrdovických premonstrátů sestávalo od 17. století pouze z městečka Klobouky a vsí Bohumilice a Borkovany. Ostatní vsi z okolí Klobouk byl klášter postupně nucen prodat, nebo z různých důvodů zanikly. Klobouky jako centrum panství v této části klášterního majetku měly při zámku i rozsáhlý hospodářský dvůr, který nechal obnovit a přestavět opat Benedikt Waltenberger roku 1634. Když Josef II. zrušil kláštery, které se nezabývaly péčí o nemocné a výchovu dětí, došlo i na zábrdovické premonstráty, jejichž majetek přešel do tzv. náboženského fondu, který se zabaveným církevním majetkem hospodařil a postupně jej prodával. Klášter byl zrušen 28. července 1874.

V roku 1789 správa náboženského fondu pronajala kloboucké panství dvornímu radovi šlechtici z Dornfeldu. Po skončení jeho pronájmu přešel velkostatek do světských rukou, počínaje pány z Neuwallu. Ti k němu přikoupili v roce 1824 statek Šitbořice, s nímž tvořil jeden celek až do roku 1884. Vrchnostenská půda byla rozdělena do pěti dvorů a tří polesí. Dvory byly v Kloboukách, Bohumilicích, Šitbořicích, Martinicích a Časkovci, polesí se nazývalo Martinice, Částkovec a Bohumilice.

Z osudů panství a velkostatku uvádíme významná data různých změn:

1210 – zábrdovický klášter byl obdarován Lvem z Klobouk a oběma jeho manželkami řadou vsí v okolí Klobouk (listina je pozdějším falzem).
1298 – ves Klobouky a obec jako středisko panství byla králem Václavem II. povýšena na městečko.
1589 – zábrdovičtí konventuálové si vystavěli v městečku rezidenci.
1634 – opat Benedikt Waltenberger obnovuje v Kloboukách nový hospodářský dvůr.
1784 – Josefem II. byl zrušen zábrdovický klášter. Kloboucké panství připadlo tzv. náboženskému fondu.
1789 – správa náboženského fondu pronajala kloboucké panství dvornímu radovi šlechtici z Dornfeldu.
1812 – na klobouckém panství byla dohodnuta úplná reluice roboty, což znamenalo, že poddaní museli místo roboty platit vyměřený poplatek.
1820 – správa náboženského fondu prodala kloboucký statek bratřím Augustinovi a Ignácovi z Neuwallu. Ti nechali v letech 1820–1821 podstatně rozšířit zámeckou budovu o pravé křídlo od nynějšího vchodu.
1824 – ke klobouckému statku byl připojen i statek šitbořický s vesnicemi Šitbořice, Moutnice a Rozařín.
1825 – u silnice do Morkůvek byl postaven dvůr pojmenovaný po jednom z majitelů panství Augustinův dvůr.
1838 – podle některých údajů zahájil na statku ryt. Neuwallů v Martinicích výrobu jeden z nejstarších cukrovarů na Moravě.
1848 – bylo zrušeno poddanství a robota a poddaní se z poddanských povinností vykupovali.
1863 – Neuwallové přišli o kloboucký statek, který byl rozdělen a rozprodán. Martinický dvůr získala Anglobanka a od ní později baron Springer, bohumilický dvůr akcionář Drucker, později Heřman Fleischer, kloboucký statek koupil Josef Duffek.
1871 – do Klobouk se přistěhovali na statek rodiče Tomáše Masaryka, pozdějšího prvního československého prezidenta.
1881 – kloboucký zámek a dvůr koupil Josef Duffek pro svého syna Josefa.
1884 – část bývalého statku Šitbořice odkoupila Rakousko-uherská banka.
1921 – Antonín Duffek zastřelil zámeckou hospodyni, svého bratra Josefa a sám spáchal sebevraždu. Poslední majitelkou klobouckého velkostatku se stala Marie von Mittis, manželka vídeňského archiváře Oskara von Mittis, která byla dcerou Antonína Duffka.
1932 – kloboucká obec odkoupila od Marie Mittisové zámek pro potřeby obecního úřadu, pošty, muzea, knihovny a části školy. V přízemí bylo několik místností pronajato na živnostnické provozovny. Majitelka Marie Mittisová se vystěhovala do vily postavené u dvora Časkovec.

Prameny:

Moravský zemský archiv v Brně, fond F 7 – Velkostatek Klobouky u Brna.

BABÁČEK, Josef: „Sláva i pád dvou údolí (Minulost i trochu současnosti statků Časkovec a Martinice)“. [online] [cit. 3. 4. 2019]. Dostupné z:
< http://josef-babacek.blog.cz/1401/s2>.
BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír 1909: Klobucký okres. Vlastivěda moravská, II. Místopis. Brno: Musejní spolek v Brně.
DOSTÁL, Bořivoj a kol. 1969: Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv.
HOSÁK, Ladislav 1935: Panství kloboucké a statek Šitbořice. In HOSÁK, L. Historický místopis Země moravskoslezské. Díl 3, Brněnský kraj. Praha: Společnost přátel starožitností československých, s. 270–271.
HURT, Rudolf 1969: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Vlastivědný věstník moravský, příloha 1. čísla VVM, s. 4–6.
KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost. MÜLLER, Tomáš 2016: Hospodářské dějiny kláštera premonstrátů v Brně – Zábrdovicích ve 14. a 15. století. Magisterská diplomová práce. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. [online] [cit. 8.2. 2019]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/ew1ns//>.

Obsah galerie:

1-2 Vyvazovací listina z roboty nazvaná Listina vyproštění čtvrtláníka Jakuba Rožnovského. 1852. MKl. Reprofoto J. Špaček.
3 Titulní list Indikační skicy Klobouk z r. 1827. MZA v Brně, D 8 – Vceňovací operáty, inv. č. 1008.
4 Indikační skica půdorysu Klobouk z roku 1827. MZA v Brně, D 8 – Vceňovací operáty, inv. č. 1008.
5 Titulní list Indikační skicy Klobouk z r. 1879. MZA v Brně, D 8 – Vceňovací operáty, inv. č. 1008.
6 Indikační skica půdorysu Klobouk z roku 1879. MZA v Brně, D 8 – Vceňovací operáty, inv. č. 1008.

Městské muzeum Klobouky u Brna
Zámecká 8, Klobouky u Brna 691 72
muzeum@kloboukyubrna.cz
+420 132 456 789