Skip to content Skip to sidebar Skip to footer
Květen – říjen | úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna
Květen – říjen    |    úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna

Klobouky u Brna – Slované

V průběhu 6. století pronikali do našich končin Slované. Ekonomickou základnou nejstarších Slovanů bylo zemědělství a chov dobytka. Jejich vesničky stávaly na březích vodních toků a někde poblíž se nacházela pohřebiště. Osady byly poměrně malé, počet obydlí nepřekračoval číslo deset, nepočítaje v to různá hospodářská stavení, zásobní a odpadní jámy. Slované zpočátku pohřbívali žárově, později přešli k pohřbívání nespálených těl do různě upravovaných hrobových jam. Z tohoto období v Kloboukách žádné nálezy neregistrujeme.

O politických dějinách Velké Moravy nás částečně informují prameny písemné, avšak až poznatky získané na základě četných archeologických výzkumů dodávají životu společnosti v 9. století na hloubce a barvitosti. Správní centra Velkomoravské říše představovala nížinná i výšinná hradiska chráněná mohutnými hradbami, jejichž výstavba si vyžádala množství pracovních sil i dobrou organizaci. Za zdmi takřka nedobytných pevností pulzoval rušný život špiček tehdejší společnosti, pro něž tam byly vyráběny nejnáročnější šperky, zbraně, kam přicházeli cizí kupci s luxusním zbožím a kde vyrostly první církevní stavby obklopené pohřebišti. Křesťanství zapouštělo pomalu své kořeny a povolání Konstantina a Metoděje knížetem Rostislavem roku 863 znamenalo nejen upevnění mocensko-politických pozic říše, ale také rozkvět kultury a písemnictví. Koncem 9. století se Velkomoravská říše dostává do období vnitřních sporů, které oslabily její obranyschopnost a počátkem 10. století se písemné prameny odmlčují. Hradiska v centrální části Velké Moravy ztratila svou funkci, to ale neznamená zánik veškerého života. Jak v průběhu 10. století doznívala velkomoravská kultura, začaly se postupně projevovat nové prvky v oblasti materiální a duchovní kultury, docházelo ke změnám v organizaci společnosti.

Velkomoravské období je zastoupeno v Kloboukách u Brna poblíž morkůveckého kříže dvojhrobem, jehož obsah zachránil v roce 1920 Viktor Brettschneider. Ve spodní části jámy byla vybudována komora, ve které ležely dvě kostry, patrně muže a ženy. Výbavu tvořily dvě nádoby, jedna situlovitého tvaru a jedna hliněná láhev s téměř válcovitým tělem a zúženým vysokým hrdlem, zdobená v horní části těla dvěma pásy větvičkovitě uspořádaných vpichů. Láhve patří k poměrně vzácným moravským nálezům z 9. století a jsou považovány za výsledek kulturního vlivu z oblasti Karpatské kotliny. Kromě keramiky bylo nalezeno železným plechem pobité vědérko, železné ostruhy, čtyři hroty šípů, přezka, náhrdelník ze skleněných perel a malý zbytek vrbového košíku. Patrně z hrobu v prostoru klobouckého náměstí pochází nádobka kulovitého tvaru hrubě modelovaná, zdobená rýhou a dvěma nepravidelnými vlnicemi. V roce 1968 zachránil Vojtěch Samec při stavbě benzinové pumpy kostrový hrob, který obsahoval nádobu blučinského typu a železný nůž.

V poloze Staré hory na katastru Klobouk byly v roce 1928 odkryty zbytky mladohradištního pohřebiště. Hroby obsahovaly kování věder, esovité záušnice a stříbrná denáry z druhé poloviny 11. století knížete Spytihněva (1055 – 1061) a moravských údělných knížat Konráda (1054 – 1056) a Oty Brněnského (1058 – 1061). Nálezy naznačují pohřbívání v delším časovém úseku.

K dispozici je také informace o deseti mohylách v řadovém uspořádání, které objevil pod větrákem starosta Josef Wurm. Víme pouze, že při jejich rozkopávání byly nalezeny kostry s nádobami u hlav, prý „poněkud tečkami okrášlené“. Nálezy neznáme.

V poloze Přestavlky bylo v 70. letech 20. století narušeno sídliště, z něhož se podařilo prozkoumat pouze dva objekty s běžnými sídlištními nálezy, jako brousek, žernov, struska a keramika. Rámcově je sídliště datováno do 10. a 11. století.

Prameny a literatura:

Nálezové zprávy uložené v archivu Archeologického ústavu AV ČR Brno: 913/45, 1035/45, 1924/85.
DOSTÁL, Bořivoj 1966: Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě. Praha: Academia. Nakladatelství Československé akademie věd, s. 134.
DOSTÁL, Bořivoj 1969: Klobouky v pravěku. In: DOSTÁL, Bořivoj a kol.: Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv, s. 8–11.
KLANICOVÁ, Evženie 1998: Archeologická sbírka muzea v Kloboukách. In: Kordiovský, Emil (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 41–55.
SKUTIL, Josef 1939: Pravěké nálezy na Kloboucku. Klobouky u Brna: Musejní spolek, s. 52-56.
ŠIKULOVÁ, Vlasta 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní. Šikulová, V. Pravěk východní Moravy I, s. 88–162.
UNGER, Josef 1989: Počátky slovanského osídlení v povodí Harasky, okr. Břeclav. Časopis moravského musea v Brně – vědy společenské 74, LXXII, s. 99–110.

Obsah galerie:

Velkomoravské náušnice a skleněný gombík. Ze sbírek Regionálního muzea v
Mikulově. Foto Josef Špaček.

 

 

Městské muzeum Klobouky u Brna
Zámecká 8, Klobouky u Brna 691 72
muzeum@kloboukyubrna.cz
+420 132 456 789