Skip to content Skip to sidebar Skip to footer
Květen – říjen | úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna
Květen – říjen    |    úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna

Kloboucké větrné mlýny

Pro nedostatek vody, která by poháněla vodní mlýny, byli Kloboučtí odkázáni na mlýny větrné – větřáky, kterých bylo na kopcích v okolí městečka postaveno postupně nejméně osm, jak je doloženo v písemných pramenech. Nejvíce jich zde stálo v 19. století, současně rovných šest. Nejstarší dochovaný doklad je z roku 1748, kdy byl vrchností – zábrdovickým klášterem – postaven jeden mlýn v trati Hájek v místech dodnes zvaném U větřáku. Větřáky většinou zanikly stářím nebo vyvrácením po silném větru. Poslední z nich vzal za své a shořel za bojů o Klobouky v dubnu 1945.

Větrný mlýn, dnes stojící v poloze U větřáku, byl postaven místní organizací Českého zahrádkářského svazu. Kloboučtí jej zakoupili v Pacetlukách na Kroměřížsku a rekonstruovali, včetně nahrazení poškozených částí. K dílu přispěli kloboučtí občané, městský národní výbor a místní závody. Mlýn byl slavnostně otevřen 1. června 1985.

Prameny:

HUTÁK, Josef 1947: Kloboucké větřáky. Malovaný kraj, roč. 1, s. 82–85.
HUTÁK, Josef 1947: Kdo zapálil kloboucký větřák? Malovaný kraj, roč. 2, č. 1, s. 9.
KORDIOVSKÝ, Emil 1985: Kloboucké větřáky. Malovaný kraj, č. 4, s. 8–9.
KORDIOVSKÝ, Emil 1985: Kloboucké větrné mlýny. Jižní Morava, roč. 21, s. 37–46.
TOUFAROVÁ, Jarmila a kol. 1985: Obnovení větrného mlýna v Kloboukách u Brna (1982–1984). Jižní Morava, roč. 21, sv. 24, s. 47–52.

Obsah galerie:

1 Klobouky na prvním vojenském mapování monarchie z let 1764–1768 s vyznačením polohy dvou větrných mlýnů. Foto SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově.
2 Indikační skica Klobouk z roku 1827 s vyznačením polohy čtyř mlýnů a obydlí mlynáře v trati Hájek. Foto SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově.
3 Větrný mlýn ve Staré hoře na mapě reambulovaného katastru z roku 1879. Foto SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově.
4 Větrné mlýny na mapě reambulovaného katastru z roku 1879 v trati Hájek s vyznačením polohy mlýnů a obydlí mlynáře. Foto SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově.
5 Nákres mlýna z roku 1748, zhotovený Janem Riglerem. Foto SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově.
6 Plán mlýna Rudolfa Šebesty z roku 1918, zhotovený tesařským mistrem Antonem Baruchem. Foto SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově.
7 František Pečinka: Při západu slunce. Reprodukce obrazu použitá na pohlednici nazvané Vzpomínka z Jihomoravské výstavy, konané v Kloboukách v roce 1903. MKl. Reprofoto E. Kordiovský.
8 Plakát Krajinské výstavy v Kloboukách v roce 1903 s použitím Pečinkova obrazu větřáků. MKl. Reprofoto J. Špaček.
9–10 Žánrové fotografie klobouckých větřáků z konce 19. století pořízené klobouckým fotografem B. Bičovským. MKl. Reprofoto J. Špaček.
11 Kresba větřáku neznámého autora s verši básníka J. Ošmery Větrný mlýn. B. d. MKl. Reprofoto E. Kordiovský.
12–17 Žánrové snímky větřáků od roku 1880 po 30. léta 20. století Mkl. Reprofoto J. Špaček.
18 Větřák se stával častým cílem nedělních výletů návštěvníků Klobouk ze širokého okolí. 30. léta 20. století MKl. Reprofoto J. Špaček.
19 Snímek větřáku s ručně připojeným záznamem o jeho konci v době bojů na sklonku války, kdy byl zapálen dělostřeleckým granátem. 1945. MKl. Reprofoto J. Špaček.
20 Výstavba mlýna v roce 1985. Foto J. Špaček.
21 Výstavba mlýna v roce 1985. Foto J. Špaček.
22 Výstavba mlýna v roce 1985 (vedoucí stavebních prací František Špaček). Foto J. Špaček.
23 Základový kříž větřáku s nosným trámem zvaným „otec“. 2010. Foto J. Špaček.
24 Hřídel roztáčená lopatami s palečnicovým kolem přenášejícím pohyb na mlecí soustrojí. 2010. Foto J. Špaček.
25 Z interiéru mlýna – mlecí stolice. 2010. Foto J. Špaček.

Městské muzeum Klobouky u Brna
Zámecká 8, Klobouky u Brna 691 72
muzeum@kloboukyubrna.cz
+420 132 456 789