Kloboucký zámek

Kloboucký zámek byl postaven mezi lety 1589–1597 za opata Ambrože z Telče jako reprezentační sídlo zábrdovických konventuálů. Původní stavba byla nepochybně menšího rozsahu, jak na to ukazuje asymetrické umístění vstupu. Nynější podoba zámku je pozdně barokní z 1. poloviny 19. století, kdy kloboucké panství drželi bratři August a Ignát ryt. Neuwalové, kteří je koupili 13. září 1820 a drželi do 70. let 19. století.

Zámecká budova přešla do majetku kloboucké obce v roce 1932, kdy byla odkoupena od Marie Mittisové za 345 000 K pro účely nové radnice. V knize zápisů obecní rady ze dne 9. května 1932 čteme: „Po obšírné debatě konstat. zásadní souhlas v koupi zámku a usneseno vyčkati usnes. Těl. jed. Sokol stran případného hřiště v zámecké zahradě. Ku jednání účelem snížení kupní ceny, převzetí závazků ohledně udržování cesty, dávek a převodních poplatků a jakož i sestavení finančního plánu pro schůzi zast. a fin. komise pověřují se starosta obce a oba náměstkové. Dnešní usnesení stalo se ve všech bodech jednomyslně.“

Jednopatrová budova je mezi obdélníkovými okny přízemí zdobena pásovou rustikou a vpravo od portálu novějšími výkladními skříněmi a vstupy obchodů, porušujícími rytmus původní fasády. Zajímavý je portál se segmentově stlačeným obloukem s vysokým klenákem ve vrcholu, který je lemován dvěma nakoso postavenými pilastry s bohatě zdobenými kompozitními hlavicemi. V nádvoří je podél celého zámeckého traktu dřevěná lodžie podpíraná dnes už nepůvodními železnými sloupy. V 19. století uzavírala zámecká budova rozsáhlý čtyřstranný komplex se stájemi, sýpkami a byty zaměstnanců statku. Tyto hospodářské budovy byly většinou ve 20. století přestavěné k jiným účelům (byty, sokolovna, restaurace, kino, muzeum).

Za svých pobytů v Kloboukách v zámku bydlel i student a později vysokoškolský docent Tomáš G. Masaryk se svojí rodinou.

Zámecká budova měla před zámkem do náměstí a v nádvoří ještě ve 40. letech 20. století zámecký park s řadou exotických křovin a dřevin, které už vesměs vzaly za své. Po osvobození Rudou armádou 17. dubna 1945 byli padlí rudoarmějci pochováni v parku před zámkem. Při úpravě dnešního náměstí však byl park zrušen.

Zámek je zapsán ve Státním seznam nemovitých památek České republiky pod č. 1303.

Pověst o Bílé paní kloboucké

Když se kloboucký pán Lev po třetí ženil, slavil svůj sňatek v Brně. Téhož dne po půlnoci pozorovali služebníci na hradě v komnatě jeho zemřelé druhé manželky jakési světlo. Nedovedli si vysvětlit, co by to mohlo být, a z obavy, aby snad nevznikl v komnatě oheň, se umluvili, že vniknou do komnaty, aby se přesvědčili, co se tam děje.
Když přišli ke dveřím, neslyšeli ani ten nejmenší zvuk, a proto tiše otevřeli a vstoupili dovnitř. Tu spařili paní v bílém oděvu. Obličej měla závojem zahalený a držela v ruce svíci. Ubírala se do druhého pokoje a zamkla za sebou dveře.
Komorná v ní poznala dřívější paní hradu, druhou manželku Lva Klobouckého Žofii a sdělila to ostatním sloužícím. Ti se strachem třásli a hned opustili komnatu. Světlo tam potom už nespatřili.
Po nějaké době se objevila bílá pani opět s rozžatou svící u dveří pokoje Lvova. Chvilku tam postávala jako by se rozmýšlela, má-li vstoupit, načež se vrátila do své komnaty.
Sloužící, který ji spatřil, omdlel a teprve po chvíli zas přišel k sobě. Vidění pak oznámil svým druhům. Druhého dne nato se Lev nebezpečně rozstonal a teprve po šesti týdnech se uzdravil. Ještě jednou se zjevila bílá paní ve dlouhé chodbě hradební, a to v den Lvovy smrti. Od těch časů bílá paní na klobouckém hradě spatřena nebyla. (Ošmera 1940: 5)

Prameny:

SOkA Břeclav se sídlem v Mikulově, NAD 89 – Archiv města, kniha zápisů ze zasedání obecní rady. Neinventarizováno.
BOBKOVÁ, Dana 2013: Dům č. 169, budova zámku a rod Neuwallů. Větrný mlýn č. 2, s. 3–5.
KORDIOVSKÝ, Emil 1978: Ten kloboucký zámek. Malovaný kraj, č. 1, s. 18–19.
OŠMERA, Josef 1940: Pověsti z kraje Mrštíků a Herbenova. Klobouky: Musejní spolek.
ŘEHOLKA, Ivan 1998: Zámek a farní kostel sv. Vavřince v Kloboukách. In: KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 192–194.

Obsah galerie:

1–3 Kloboucké náměstí se zámeckou budovou v 50–60. letech 20. století. MKl. Reprofoto J. Špaček.
4–5 Kloboucký zámek v současnosti. 2019. Foto J. Špaček.
6 Portál zámecké budovy. 2019. Foto J. Špaček.
7 Pamětní deska na zdi radnice upozorňující na zdejší pobyty T. G. Masaryka. Foto J. Špaček.
8 Arkáda v zadním traktu zámecké budovy. 2019. Foto J. Špaček.
9–11 Původně hospodářské budovy v nádvoří zámku. 2019. Foto J. Špaček.
12–14 Demolice části budov zámeckého dvora pro výstavbu hotelu U Lva. 2008. MKl. Reprofoto J. Špaček.
15–16 Z interiérů současného zámku – kancelář starosty města. 2019. Foto J. Špaček.