Lev z Klobouk
(* 2. pol. 12. stol. – † po r. 1228, pochován v Zábrdovicích)
Jméno Lva z Klobouk patří k nejstarším doloženým jménům feudálů spojeným s jižní Moravou a s rozsáhlým pozemkovým majetkem, jehož součástí byla ves Klobouky a její širší okolí. Jeho jméno je uvedeno ve falzu zakládací listiny kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích, zvaný později Růže nebeská (Rosa Coeli), hlásící se do roku 1173, která však vznikla až na počátku 14. století. Nejstarší doklad Lvova přídomku v dokumentu nesporně pravém nalezneme až v listině českého krále Přemysla Otakara I. a moravského markraběte Jindřicha Vladislava ze 24. června 1222, v níž se mezi svědky, moravskými barony a rytíři, objevuje „Leo de Klobuc“, tj. Leva (staročeské znění dnešního jména Lev) z Klobouk.
Ve falešné listině z roku 1203, zhotovené v druhé polovině 13. století, je Leva brněnským komorníkem. Dvě listiny určené pro johanitský řád z roku 1213 dávají svědkovi Levovi titul brněnského soudce. Roku 1218 v další falešné listině je svědek Leva komorníkem brněnského kraje (provincie). Roku 1222 je Leva v listině opsané do loucké listinné matriky komorníkem bez místního určení, v jiné z téhož roku pro rajhradský klášter je opět jmenován brněnským komorníkem. Roku 1226 má Leva z Klobouk jako jediný v jedné z listin zábrdovického kláštera titul pán (dominus), což svědčí o Levově významu. Naposledy se s Levou setkáváme v listině pro oslavanský klášter z roku 1228. Má titul barona a olomouckého komorníka, změnil tedy působiště. Z titulatur je zřejmé, že se jednalo o významného královského úředníka. Můžeme z toho usuzovat Lvovu příslušnost k tzv. úřednické šlechtě, která pomáhala upevnit moc Přemyslovců na Moravě.
Nejvýznamnějším historickým činem Lva z Klobouk bylo založení kláštera premonstrátů na řece Svitavě na ostrově poblíž brodu v Zábrdovicích někdy před rokem 1210. Nový řád premonstrátů se věnoval duchovní správě a péči o náboženský život věřících lidí.
Lev byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka Rejčka byla spoluúčastna založení kláštera a věnovala mu díl vsi Šaratice. Kdy zemřela, není známo, v zábrdovických análech se připomíná její úmrtní den 1. září. Druhou Lvovou manželkou byla Žofie, která odkázala klášteru většinu svého majetku a s darem po zemřelém Lvovi tak vzniklo rozsáhlé majetkové bohatství tohoto kláštera. Žofie zemřela 18. srpna, přičemž rovněž nevíme, kterého roku. Lev zemřel někdy v letech 1228–1235 a jeho úmrtním dnem byl 10. březen.
Obrazy Lva a Rejčky namaloval Vavřinec ryt. Kohl ve 30. letech 19. století. (Kohl se v 30. a 40. letech 19. století zdržoval v Kloboukách).
Prameny:
BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír 1909: Klobucký okres. Vlastivěda moravská, II. Místopis. Brno: Musejní spolek, s. 56–59.
HURT, Rudolf 1969: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně-Zábrdovicích. Vlastivědný věstník moravský, příloha 1. čísla VVM, s. 4–6.
KORDIOVSKÝ, Emil 1998: Obrazy Lva a Rejčky z Klobouk a obrazové přílohy sborníku. In: KORDIOVSKÝ, E. (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 212–214.
OŠMERA, Josef 1969: Lev kloboucký. Malovaný kraj, č. 10, s. 8.
PILNÁČEK, Josef 1972: Staromoravští rodové. Brno: Státní archiv 1972, s. 108.
ŠVÁBENSKÝ, Mojmír 1998: Počátky Klobouk v písemných pramenech. In: Kordiovský, E. (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost s. 57–67.
Obsah galerie:
1 Vavřinec Kohl, Obraz Lva z Klobouk. Kol r. 1830. MKl. Reprofoto J. Špaček. (Pod obrazem nápis: LEO COMES DE IN KLOBAUK BURGI IN ZABRDOVICZ Dn9, PROVINCIAE BRUNENSIS CAM-HEINARIUS CANONIAM ZABRDOVICENSEM Ad. 1210. MUNIFICENTISSIME FUNDAVIT [Lev, hrabě z (a) na Kloboukách, pán městečka Zábrdovice, komorník Brněnského kraje, založil nejštědřeji roku 1210 zábrdovickou kanonii], překlad M. Švábenský).
2 Vavřinec Kohl, Obraz Rejčky, manželky Lva z Klobouk. Kol r. 1830. MKl. Reprofoto J. Špaček. (Pod obrazem nápis: RICKA CONJUNX IIa FUNDATORIS et COMITIS KLOBUCENSIS CANONIAM ZABRDOVICEN-SEM Ad. 1210. VILLA SCHARATICZ DOTAVIT [Rejčka, velmi vznešená manželka zakladatele, klobouckého hraběte, obdarovala roku 1210 zábrdovickou kanonii vesnicí Šaratice], překlad M. Švábenský).
