Rodina klobouckých Wurmů

Když přišel do Klobouk na konci 18. století krejčí ‘Dlouhý Johan’ Wurm, nikdo nemohl tušit, že se zde usadil první z řady významných osobností Wurmů nejen Klobouk, ale i Moravy. Celá rodina se vyznačovala silným vlasteneckým cítěním, organizačními schopnostmi, vztahem k lidové kultuře a jejímu udržování a rozvíjení, k vlastivědné práci a hlubokým náboženským cítěním.

Jan Wurm (* 1753 Lipnice nad Sázavou – † 1817 Klobouky)
První z Wurmů, který se usadil v Kloboukách jako krejčí. V roce 1786 se oženil s Kateřinou Korábovou z Bohumilic. Z jejich tří dětí, které se dožily dospělosti, byl nejvýznamnější Antonín. Další dva synové Klobouky opustili.

Antonín Wurm (* 24. 4. 1793 Klobouky – † 3. 1. 1880 Klobouky)
I on se vyučil krejčím. Jako rakouský voják se zúčastnil bitvy u Lipska v roce 1813 a poté se dostal až do Francie. Díky svému rozhledu se stal klobouckým starostou. V roce 1848 odmítl nabízenou kandidaturu na frankfurtský sněm, naopak společně se svými syny Josefem a Ignátem proti těmto volbám vystupoval. Všichni souhlasili se stanoviskem Františka Palackého, který za sebe i celý národ účast ve všeněmeckém státu odmítl.

Josef Wurm (* 5. 10. 1817 Klobouky – † 3. 6. 1888 Klobouky)
Syn Antonína Wurma. Byl zvolen poslancem zemského sněmu v Brně (1848–1849 a 1861–1878). Po 23 roků od roku 1850 starostoval v Kloboukách a v roce 1852 se stal v obci poštmistrem. V roce 1869 i přes policejní zákaz vedl krojovaný průvod z Klobouk a okolí na národní manifestaci v Brně. V zemském sněmu podporoval návrhy na zrovnoprávnění češtiny s němčinou. V roce 1866 po příchodu Prusů do Klobouk neohroženě hájil zájmy svých spoluobčanů před rabujícími vojáky.

Ignát Wurm (*12. 7. 1825 Klobouky – †4. 10. 1911 Olomouc)
(Viz samostatný medailon)

Josef Svatopluk Wurm (* 15. 12. 1837 Čejkovice –† 8. 11. 1898 Klobouky)
Syn Josefa Wurma a synovec Ignátův byl básníkem píšícím pod pseudonymem Josef Svatopluk Čejkovský (podle místa narození). Stal se poštovním úředníkem, ale v roce 1867 odepřel přísahu na novou ústavu rakousko-uherského soustátí a odešel ze státních služeb. Věnoval se veřejnému životu v Olomouci a v Brně, kam přesídlil roku 1871, když převzal generální zastoupení pojišťovací společnosti Slavie pro Moravu a Slezsko. Byl jeden ze zakladatelů Hvězdy, prvního beletristického časopisu na Moravě, a zakladatelem Moravské akciové tiskárny. Stal se také zakladatelem Hospodářské jednoty olomoucké (první spolek toho druhu na Moravě) a podporoval zakládání záložen. V letech 1878–1882 byl starostou brněnského Sokola a stál u zrodu Cyrilometodějské záložny v Brně.

František Bořivoj Wurm (*17. 6. 1857 Klobouky – †3. 4. 1939 Brno)
Syn Josefa Wurma a synovec Ignátův se stal ředitelem brněnské banky Slavia a aktivně se účastnil brněnské spolkové činnosti. Zapojil se do činnosti brněnského Sokola, byl jednatelem Spolku pro vydržování české obchodní školy a jedním ze slavnostních řečníků při otevření brněnské obchodní akademie. Část života prožil na Slovensku a v Uhrách. Pracoval tam mezi Slováky a Čechy a psal o jejich životě do Moravské Orlice. Díky jeho stykům získaly Klobouky v roce 1912 státní telefon. Jako jeho strýc Ignát se podílel na organizaci Národopisné výstavy českoslovanské v Praze.

JUC. Miloš Wurm (*22. 11. 1892 Brno – †24. 10. 1918 Francie)
Již jako student práv Karlovy univerzity se angažoval ve studentských spolcích. Narukoval do války na východní frontu, kde byl zajat. V září 1916 vstoupil do vznikajících československých legií a byl přesunut na srbskou frontu a poté do Francie. Tam čtyři dny před skončením válečného konfliktu padl v hodnosti podporučíka a velitele čety severně od Chestres u Vouziers. V roce 1934 byla jeho rakev převezena do Brna a pohřbena do rodinné hrobky na Ústředním hřbitově. Pamětní deska Miloše Wurma je umístěna v Brně, Třída Kpt. Jaroše 14/02. Jejím autorem je Václav Hynek Mach.

PhDr. Marie Wurmová, CSc. (*19. 11. 1922 Brno – † 16. 5. 2020 Brno)
Absolventka archivního a historického studia Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v letech 1945–1948 nastoupila do tehdejšího Moravského zemského archivu v Brně a v letech 1975–1979 byla jeho ředitelkou. Na sklonku života věnovala klobouckému muzeu řadu předmětů ze svého archivu k rodu klobouckých Wurmů.

Prameny:

HANZALOVÁ, Jarmila 1997: Soupis osobních písemných pozůstalostí a rodinných archivů v České republice. Praha: Sekce archivní správy Ministerstva vnitra České republiky, s. 684.
HOFFMANNOVÁ, Jaroslava 2000: Wurmová, Milada. In: HOFFMANNOVÁ, Jaroslava –PRAŽÁKOVÁ, Jana (eds.): Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha: Libri, s. 719–720.
MELZER, Miloš 2003: P. Ignát Wurm a olomoucká národopisná družina.  In: DRÁPALA, Daniel (ed.): Aktivity duchovních na poli vědy a kultury. Sborník příspěvků z vědecké konference k 100. výročí úmrtí Beneše Methoda Kuldy. Rožnov pod Radhoštěm: Město Rožnov pod Radhoštěm, s. 70­75.
OŠMERA, Josef 1975: Kloboučtí Wurmové. Malovaný kraj, č. 5, s. 9 a 12.
-rch- [Richter, Václav] 1995: Wurmovi z Klobouk. Nový život, 15. 6., č. 24.
SAMEC, Vojtěch 1969: Co daly Klobouky našemu národu. In: Zemek, Metoděj (ed.): Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Klobouky 1969, s. 69–70.
„Průvodce po Ústředním hřbitově.“ Muzeum města Brna; Internetová encyklopedie dějin Brna; Správa hřbitovů města Brna. [online] [cit. 14. 4. 2019]. Dostupné z: <https://hrbitovy.brno.cz/mapa/pruvodce-po-hrbitovech/?c=-599340.1%3A-1163498.55&z=12&lb=osmll&ly=uln%2Chr_sk_lab%2Chroby-vyz-osobnosti-ga%2Chroby-pol%2Chranice_skp%2Chranice_hrb&lyo=>
VAŠEK, Adolf 1910: Počátky Vlasteneckého musea v Olomouc. Časopis vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, č. 105, s. 16–28.
VRBAS, Jakub 1999: Pohledy do minulosti Klobouk. DVOŘÁKOVÁ, Hana – KORDIOVSKÝ, Emil (eds.). Mikulov: Státní archiv Břeclav; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 307–360.
„Wurm, František Bořivoj“. Internetová encyklopedie dějin Brna [online] [cit. 10. 1. 2019]. Dostupné z: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_osobnosti&load=10503
„Wurm, Ignát“. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online] [cit. 10. 1. 2019]. Dostupné z: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Ign%C3%A1t_Wurm>
„Wurm, Josef“. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online] [cit. 10. 1. 2019]. Dostupné z: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Wurm>.
„Wurm, Josef Svatopluk“. Internetová encyklopedie dějin Brna [online] [cit. 10. 1. 2019]. Dostupné z: <https://encyklopedie.brna.cz/home-mmh/?acc=profil_osobnosti&load=4133>
WURMOVÁ, Milada 1988: Rodina Wurmova. In: KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 238–241.
„Wurm, Miloš“. Internetová encyklopedie dějin Brna [online] [cit. 10. 1. 2019]. Dostupné z:
<https://encyklopedie.brna.cz/home mmb/?acc=profil_osobnosti&load=2090>

Obsah galerie:

1 Portrét klobouckého starosty Josefa Wurma. MKl. Reprofoto J. Špaček.
2 Hrob klobouckého starosty Josefa Wurma na starém klobouckém hřbitovu u kostela sv. Vavřince před vandalským poškozením. 2005. Foto E. Kordiovský.
3 Detail náhrobku Josefa Wurma na starém klobouckém hřbitovu u kostela sv. Vavřince. 2005. Foto E. Kordiovský.
4 Parte Josefa Wurma. 1888. MKl. Reprofoto J. Špaček.
5 Parte Milady Wurmové. 2020. MKl. Reprofoto J. Špaček.
6a-d Pamětní zápis o událostech v Kloboukách v letech 1848–1855, sepsaný starostou Josefem Wurmem. MKl. Reprofoto E. Kordiovský.
7 Pečeť městečka Klobouky a pečeť Josefa Wurma s Wurmovým podpisem z pamětního zápisu. 1855. MKl. Reprofoto E. Kordiovský.
8 Poslanci Zemského sněmu 1864. (starosta Josef Wurm druhý zprava ve spodní řadě, nad ním jeho syn Ignát; jejich podpisy jsou pod sebou – IgnWurm a Josef Wurm Kloboucký). MKl. Reprofoto J. Špaček.
9 Kabinetní fotografie mladého Josefa Wurma (Čejkovského). Text na druhé straně: Josef Wurm ck. poštový úředník…J. S. V–Čejkovský sepsal knižku Kuruci…70 roků starý… stařeček jeho Anton Wurm. MKl. Reprofoto J. Špaček.
10a-b Hrob a detail náhrobku Josefa Svatopluka Wurma (Čejkovského) na starém klobouckém hřbitovu u ohradní zdi kostela sv. Vavřince. 2008. Foto J. Špaček.
11 Hrob rodiny Wurmovy na hřbitově v Brně. (Skupina 54, řada 1, hrob č. 77–78). 2019. Foto E. Kordiovský.
12 Náhrobní deska JUC. Miloše Wurma na brněnském hřbitově. 2019. Foto E. Kordiovský.
13 Portrét Milady Wurmové. Biografický slovník archivářů českých zemí, s.