Sv. Jan Sarkander
(*20. 12. 1576 Skočov – † 17. 3 1620 Olomouc)
Jan Sarkander se narodil v katolické rodině ve slezském Skočově a rozhodl se pro studium teologie. Po třech semestrech z kněžského studia odešel a v roce 1606 se oženil s Annou Plachetskou, dcerou meziříčského měšťana. 18. srpna 1606 se stal brněnským měšťanem. 5. listopadu 1607 zakoupil měšťanský dům na Zelném rynku, k němuž patřil i majetek v Kloboukách. V brněnských městských knihách je záznam o tomto kupu a také o klobouckém majetku, který k měšťanskému domu patřil.
Po smrti své ženy dokončil Sarkander studia bohosloví a 22. března 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze. Poté prošel několik míst na severní Moravě a ve Slezsku a v roce 1616 se stal knězem v Holešově. Po vypuknutí povstání českých stavů proti Ferdinandu II. Habsburskému se dostal do konfliktu s nekatolickými stavy, které jej podezíraly ze spolupráce s polskými lisovčíky (žoldnéřský oddíl polské lehké jízdy). Byl zatčen a ve dnech 13.–18. února 1620 byl v Olomouci mučen. Aniž by vyzradil zpovědní tajemství svého pána Ladislava z Lobkovic, 17. března 1620 na následky tortury zemřel.
Papež Pius IX. jej 6. května 1820 blahořečil a 17. března 1995 jej papež Jan Pavel II. v Olomouci svatořečil (kanonizoval) jako patrona zpovědníků a zpovědního tajemství.
Svatořečení Jana Sarkandera bylo ve své době kontroverzním tématem a nemalá část veřejnosti se stavěla proti.
Prameny a literatura:
Archiv města Brna, Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 1797.
BALCÁREK, Pavel 2011: Ve víru třicetileté války: politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v Zemích české koruny. České Budějovice: Veduta.
FOLTYNOVSKÝ, Josef – TENORA, Jan 1920: Bl. Jan Sarkander. Jeho doba, život a blahoslavení. Olomouc: Matice cyrilometodějská.
HRUBÝ, František 1939: Kněz Jan Sarkander, moravský mučedník doby bělohorské a jeho legenda. Český časopis historický 45, 236–271, 445–478.
„Jan Sarkander“. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online] [cit. 31. 7. 2018]. Dostupné z: <https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Sarkander>.
Kolektiv autorů 1955: Jan Sarkander a jeho doba. Olomouc: Vlastivědné muzeum.
KEŘKOVSKÝ, Pavel 1995 (ed.): Evangelíci o Janu Sarkandrovi: sborník ke kanonizaci nového katolického světce. Heršpice: EMAN.
Kněz a mučedník Jan Sarkander. Sborník ke svatořečení. Olomouc: Matice cyrilometodějská, 1994.
MEDEK, Václav 1970: Kněz Jan Sarkander. Otisk ze Zpráv Vlastivědného ústavu. Olomouc: Vlastivědný ústav.
SCHAUBER, Vera – SCHINDLER, Hanns Michael 1997: Rok se svatými. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, s. 107.
ZATLOUKAL, Pavel – CHAROUZ, Jindřich Z. – HYHLÍK, Vladimír 1972: OLOMOUC. Kaple bl. Jana Sarkandera. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad.
Obsah galerie:
1 Reprodukce zápisu o kupu domu a polností v Kloboukách. 1607. Foto Archiv Města Brna, Sbírka rukopisů a úředních knih, rkp. č. 1797. Pasáž se záznamem majetku v Kloboukách zvýrazněna: Johannes Sarkander kupuje obydlí na Zelném trhu s domem zde ležícím. Také vinici, lis a „Pottingen“ [káď, džber?] v Kloboukách, v Přestavlkách dvě čtvrti a jeden achtel, dvě čtvrti v Malé Hoře, jeden achtel v Nebozízku a jednu čtvrť v Sumberku. Také dům v Kloboukách s jedním pololánem polí se čtvrtinou vinice v hoře Ostrá […]. To vše za sumu 1600 R zemské měny […]. 5. dne měsíce listopadu 1607. (Překlad B. Smutný).
2 Reliéf s vyobrazením Sarkaderova mučení na epitafu dnes umístěném v kapli sv. Jana Sarkandera v Olomouci. 2019. Foto E. Kordiovský.
3 Plastika sv. Jana Sarkandera v nice kaple, která vznikla v místě olomoucké městské věznice, v níž byl roku 1620 holešovský farář Jan Sarkander umučen. 2019. Foto E. Kordiovský.
