Jan Herben

(*7. 5. 1857 Brumovice – † 24. 12. 1936 Praha)

Jan Herben se narodil v Brumovicích. Studoval na brněnském gymnáziu na nynější třídě Kpt. Jaroše, kde byl žákem etnografa Františka Bartoše (1837-1906) a historika Václava Royta (1827–1907). Zde v roce 1878 maturoval. Na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze v letech 1878–1883 absolvoval historii, zeměpis a češtinu.

Pracoval v redakci Národních listů, koncem roku 1886 založil časopis Čas, který dotoval z vlastních prostředků a dal do služeb politické skupině kolem T. G. Masaryka. Jako redaktor Času otiskl Jan Herben první básně Petra Bezruče. V letech 1918–1926 byl senátorem za sociálně demokratickou stranu a zároveň redaktorem Národních listů. Později působil jako redaktor Lidových novin.

Za první světové války byl Herben členem Maffie – hlavního orgánu českého domácího odboje během války, který řídil zpravodajskou a konspirační činnost a předávání informací zahraniční sekci. V roce 1918 působil v Národním výboru, pak v Revolučním národním shromáždění republiky Československé. Zemřel v Praze a je pohřben na Olšanských hřbitovech. Obecně je charakterizován jako český spisovatel, novinář, literární kritik a historik, národopisec, jeden z vůbec prvních průkopníků uměleckého realismu u nás a popularizátor koncepcí Masaryka. Za doby studií se velmi často účastnil setkání kulturních osobností v klobouckém hostinci u Vystavělů.

Bibliografie:

Tři chorvátské osady na Moravě. Brno, 1882.
Moravské obrázky. Praha, 1889 [soubor povídek].
Slovácké děti. Praha, 1890 [soubor črt a příběhů národopisné povahy].
Na dědině. Praha, 1893 [soubor črt a příběhů národopisné povahy].
Bratr Jan Paleček, šašek krále Jiřího. Praha, 1902 [kniha pro děti].
Do třetího a čtvrtého pokolení. Praha, 1907 [románová kronika z prostředí Brumovic a okolí, vykresluje také Klobouky].
Hostišov. Praha, 1907 [historické a přírodní obrázky z Táborska].
Boj o podvržené rukopisy. Vzpomínky po 25ti letech. Praha: Tiskařské a nakladatelské družstvo Pokrok, 1911.
T. G. Masaryk, president republiky Československé. České hlavy 1. Praha: Topič, 1918.
O presidentovi Masarykovi pražským dětem. Praha, 1930.
Skicář k Masarykovu životopisu. Praha, 1930.
Kniha vzpomínek. Praha, 1935.
Brumovice [povídky z moravského Slovácka, vydané posmrtně a míněné jako protějšek k Hostišovu]. Praha: Družstevní práce, 1946.
T. G. Masaryk: život a dílo presidenta Osvoboditele. [Přehlédl a poslední kapitolou doplnil Ivan Herben]. Páté vydání. Praha: Sfinx, 1946.

Prameny:

BALAJKA, Bohuš 1992: Přehledné dějiny literatury I. Praha: SPN.
FORST, Vladimír, a kol. 1993: Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, s. 146–152.
HOMOLOVÁ, Květa – OTRUBA, Mojmír – PEŠATA, Zdeněk (eds.) 1982: Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, s. 89–91.
HUVAR, Michal 2007: Jan Herben. Kronikář rodného kraje. Pokus o monografickou koláž. Brumovice: Obecní úřad v Brumovicích.
„Jan Herben“. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online] [cit. 30. 9. 2017]. Dostupné z:< https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Herben>.
KOSATÍK, Pavel 2010: Čeští demokraté: 50 nejvýznamnějších osobností veřejného života. Praha: Mladá fronta.
KUČERA, Martin 1995: Herbenova aféra 1905. (K zákulisí reorganizace strany realistů). Moderní dějiny: sborník k dějinám 19. a 20. století. Praha: Historický ústav AV ČR, 3, s. 23–53.
KUNC, Jaroslav 1946. Slovník soudobých českých spisovatelů. Praha: Orbis.
PAVLICOVÁ, Martina 1996: Osobnosti hanáckého Slovácka v průběhu století. Národopisná revue 6, č. 1, s. 8–11.
POHORSKÝ, Miloš (ed.) 1961: Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století. Praha: Československá akademie věd, s. 563–564.
SPÁLENKOVÁ, Jana 2006: Přátelství dvou velkých mužů. Jan Herben a T. G. Masaryk. Odkaz. Listy Masarykovy společnosti. Praha: Masarykova společnost, s. 22–23, 36–39.
ŠEDIVÝ, Josef 2007: Dr. Jan Herben, spisovatel, novinář a politik. Malovaný kraj 43, č. 3, s. 13.
ŠTECH, Václav Vilém 1969: V zamlženém zrcadle. Praha: Československý spisovatel, s. 25–26.
TOMEŠ, Josef, a kol. 1999: Český biografický slovník XX. století: III. díl: Q–Ž. Praha a Litomyšl: Paseka s. 448–449.

Obsah galerie:

1 Portrét Jana Herbena. MKl. Reprofoto J. Špaček.
1b Rodný dům J. Herbena v Brumovicích. 2019. Foto J. Špaček.
1c Pamětní deska na rodném domě J. Herbena. 2019. Foto J. Špaček.
1d Hrob Jana Herbena a jeho rodiny. 2019. Olšanský hřbitov v Praze, odd.1 – obecní hřbitov, sekce 3. Foto T. Kalina.
2–4 Rukopis J. Herbena ze spisu T. G. Masaryk, vydaného spolkem Mánes v roce 1926. MKl. Reprofoto J. Špaček.
5 Na dědině. Obrázky z jihomoravské vesnice. Praha 1925. MěK Břeclav. Reprofoto E. Kordiovský.
6 Moravské obrázky. Praha 1925. MěK Břeclav. Reprofoto E. Kordiovský.
7 Brumovice. Praha 1946. MěK Břeclav. Reprofoto E. Kordiovský.
8 Zlatými brýlemi. Brumovice: Carpe Diem, 1998. MěK Břeclav. Reprofoto E. Kordiovský.