Po revolučních změnách monarchie v roce 1848 se Klobouky staly sídlem okresního soudu pro 13 okolních obcí. Jako centrum soudního okresu se staly domovem pro řadu významných osobností z oblasti správy, školství, náboženství a kultury vůbec, které nezřídka svým významem a působením překračovaly místní rozměry. Setkáváme se zde například se jménem pozdějšího prvního prezidenta republiky Tomášem Garrigue Masarykem, který sem jezdil v 70. letech 19. století ke svým rodičům. Působila zde řada významných učitelů jako byli Josef Úlehla, Hynek Bím či Emanuel Havelka, katolický kněz, kanovník a děkan Jiří Vrba, evangelický pastor a moravský superintendent Ferdinand Císař nebo okresní soudce Antonín Kodýtek. Z Klobouk pocházela i významná rodina Wurmova, jejíž členové se zapsali do historie Klobouk i národního povědomí českých zemí. Svoje vlastenectví prokázali kloboučtí legionáři za Velké války i následujícího odporu proti totalitním režimům ve 40. a 50. letech 20. století.
V městečku se scházela také řada významných osobností z okolí. Scházeli se zde diváčtí bratři Alois a Vilém Mrštíkovi, brumovický rodák Jan Herben, žil zde malíř František Pečinka, spisovatelé Karel J. Bukovanský, Josef Ošmera a další.
V nové expozici muzea je v medailonech připomínáno na pět desítek osob, které se zasloužily o kulturní rozkvět Klobouk a okolí.