Dolní Bojanovice – doba kamenná

Osídlení ze starší a střední doby kamenné není zatím na katastrálním území Dolních Bojanovic doloženo. První zemědělci mladší doby kamenné, dnes nazývaní lidem kultury s lineární keramikou, se zřejmě usadili severně dnešní obce v polní tratí „Díly na Vyšicku“ nebo „Vsiska“. Odborníci z  Moravského zemského muzea v Brně objevili zlomky kulovitých nebo polokulových nádob hnětených z hrubší keramické hmoty vyráběných v ruce a zdobených rytými liniemi, několik pazourkových čepelek a také kamenné broušené nástroje, které byly používány zejména při kácení lesů a opracování dřeva.
V roce 2001 se podařilo získat doklady osídlení staré zhruba sedm tisíc let. Na rozhraní dnešních katastrů Dolní Bojanovice a Lužice prozkoumal archeolog Pavel Šútora tzv. hliník. Jedná se o rozlehlejší jámu, více jak 4 metry v průměru, která prvotně sloužila k získávání zeminy pro výrobu keramiky a stavbu obydlí. Ve výplni objektu byly nalezeny výrobní nástroje tj. štípaná a broušená industrie a keramické fragmenty.
Po kultuře s lineární keramikou následuje kultura s vypíchanou keramikou a na navazuje kultura s moravskou malovanou keramikou. Tento lid zřejmě sídlil v trati „Nivky u kyjovské cesty“ poblíž kříže, jak dokládají nálezy keramiky, mimo jiné miska nebo lžíce, umožňující datovat objekt do začátků mladší fáze kultury s moravskou malovanou keramikou, řekněme někdy kolem roku 4000 př. Kr. na základě radiokarbonového datování.
V závěru doby kamenné se v okolí Dolních Bojanovic pohybovali neindoevropští lukostřelci, které charakterizují keramické poháry ve tvaru obráceného zvonu. Výkop pro plynovod po levé straně silnice do Lužic porušil dva hroby. Když archeologové místo nálezu navštívili, zjistili, že hroby už byly neodborně vybrány. Přesto se podařilo zjistit skrčenou polohu zemřelého, uloženého na pravém boku s hlavou směřující k severozápadu. Později pracovníci JZD předali nádobku a několik střepů z porušených hrobů. Právě podle těchto milodarů lze hroby přisoudit kultuře se zvoncovitými poháry. Obvykle se v té době do hrobů přidávala keramika, části zvířecích skeletů, luk, šípy, ale také ozdoby a šperky. Známé jsou jehlice, spirálky do vlasů a velmi ceněné zlaté, elektronové nebo stříbrné náušnice s terčovitou ploškou zdobenou tepáním.

Literatura
KLÍMA, B. 1983: Dva hroby kultury zvoncovitých pohárů u Dolních Bojanovic. Přehled výzkumů 1981, Archeologický ústav AV ČR, Brno, str. 26.
ONDRUŠ, V. 1995: Dolní Bojanovice v průběhu staletí. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice, č. 4, str. 4.
ŠKOJEC, J. 2000 A: Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland“ des Burgwalls von Mikulčice IV (Katastralgebiete Čejkovice, Dolní Dunajovice, Josefov, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Starý Poddvorov, Strážnice, Sudoměřice, Vnorovy). Studien zum Burgwall von Mikulčice. Band 4 / herausgegeben von Lumír Poláček. Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik Brno, Brno.
ŠÚTORA, P. 2001: Zemní práce spojené s ukládkou optických kabelů proťaly čtyři pravěká sídliště. Muzejní občasník Masarykova muzea v Hodoníně, str. 43 – 47