Skip to content Skip to sidebar Skip to footer
Květen – říjen | úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna
Květen – říjen    |    úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna

Dolní Bojanovice – doba protohistorická

Na katastru Dolních Bojanovic známe několik míst, které spadají do doby historických Keltů. Kolem roku 1920 byl na poli Fr. Jordána nalezen laténský bronzový náramek oválného tvaru s pečetítkovými konci a vhloubenou výzdobou v podobě protáhlých ležatých „X“. V roce 1978 porušil výkop pro plynovou přípojku v trati „Podsedky u hodonínské cesty“ kostrový hrob, orientovaný od severu k jihu, jehož dno se nacházelo v hloubce 170 cm pod úrovní dnešního terénu. Severní část hrobu byla zničena, ale v původních místech ležela botka kopí u levého kotníku, vedle levého kolena ještě poutko železné pochvy meče a fragmenty okrajového kování štítu. Z okolí hrobu se podařilo získat železný meč ve zlomcích, kus listu železného kopí a část masivního černého lesklého kruhu (švartna). Keltové kruhům přisuzovali magickou a ochrannou moc, nosily hlavně ženy a děti je na levé paži někdy ve 4. až 2. století př. Kr.
V trati „Vsiska“ asi 2600 metrů severovýchodně od kostela došlo v roce 1985 k objevu žárového hrobu ze středolaténského období. Nádoba sloužící jako urna obsahovala kromě přepálených zlomků část bronzového opaskového řetězu, železnou sponu a slitek modrého skla, patrně z náramku. V témže roce byl zde proveden sondážní výzkum, při kterém byly prozkoumány kromě pravěkých objektů také tři kostrové hroby bez průkaznějších nálezů, pouze rámcově datované do doby laténské. Do stejného období patrně náleží rovněž žlab hluboký až 30 cm, vymezující čtverec o straně 11 metrů. Sídliště z doby laténské se snad nacházelo v trati „Nivky u starého rybníka“ odkud získali pracovníci mikulčické základny AÚ AV ČR Brno při terénním průzkumu laténskou keramiku, několik přeslenů, dva kamenné brousky, šest zlomků náramků z modrého skla, šest modrých skleněných perel, jednu žlutou perlu s modrými očky a zlomek perly z modrého a zeleného skla.
Na počátku nového letopočtu se rozhodujícím činitelem dění v Evropě stalo Římské impérium, jemuž byla protiváhou oblast svobodné Germánie. Obchodní kontakty mezi nimi dokládají nálezy mincí. V nedávné době došlo nedaleko Dolních Bojanovic k nálezu římské mince. Jedná se o denár Antoninianus, jehož ražbu zavedl císař Caracalla v roce 215 a který byl používán v různé kvalitě ještě v období vlády císaře Diokleciána v letech 284 až 305 po Kr. Na možnou existenci sídliště z doby římské v poloze „Nivky u starého rybníka“ ukazuje střepový materiál, získaný povrchovým sběrem v letech 1990 a 1998.
Po čtyřech století nového letopočtu se v závěru doby římské mění v důsledku intenzivních přesunů nejrůznějších kmenů mapa Evropy. O etnických poměrech na našem území lze snad ve zkratce říci následující. Kvádové byli podrobeni Attilovými Huny a posléze jiným germánským kmenem Herulů, který se zřejmě usadil v povodí Moravy. Jistou roli zde sehráli Rugiové, Vandalové a Langobardi, kteří po několika desetiletí odešli kolem roku 568 v důsledku avarského nebezpečí do severní Itálie. Do oblasti středního Podunají začali pronikat Slované.
Velmi významným je objev pohřebiště v těsné blízkosti Dolních Bojanovic. Na mírném návrší podél silnici do Lužic v polní trati „U Starého“ bylo mezi léty 1981 až 1989 prozkoumáno 118 kostrových hrobů a jeden žárový. Značný počet hrobů byl již v pravěku vyloupen, jak o tom svědčí zpřeházené kostry nebo vykrádací šachty. Mnoho nádherných předmětů, které mají obdoby téměř v celé tehdejší Evropě, však naštěstí uniklo pozornosti zlodějů. Vyskytovala se kování opasku zdobené granáty, spony různého typu, pozlacené esovité, paprsčité nebo s klešťovitou hlavicí, různé přezky a korálky. Například v zásypu vyloupeného hrobu č. 46 zůstaly zbytky bohatého náhrdelníku se zlatými závěsky, vykládanými almandiny a z dalšího vyloupeného hrobu č. 55, o největší hloubce čtyři metry, pochází zlatá mince byzantského císaře Justiniána I. (526 – 565) upravená jako závěsek. Nechyběl ani pohřeb bojovníka s koněm a různé zbraně, např. kování meče, kopí nebo část kroužkového brnění. Kromě keramiky byla do jednoho hrobu vložena kovová miska, do jiného pak dřevěné vědro s ozdobným měděným kováním. Dodnes se vědcům nepodařilo jednoznačně odpovědět na otázku, kterému etniku pohřebiště patřilo, většinou se ale už nehovoří přímo o Langobardech.

Literatura
ČIŽMÁŘOVÁ, J. 1993: Zjišťovací výzkum v Dolních Bojanovicích (okr. Hodonín). Přehled výzkumů 1989, Archeologický ústav AV ČR Brno, str. 116 – 117.
ČIŽMÁŘOVÁ, J. 2004: Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku. Praha, str. 167, 168.
ČIŽMÁŘOVÁ, J. 2017: Keltská pohřebiště na Moravě. Okresy Hodonín, Kroměříž, Olomouc, Opava, Prostějov, Přerov, Uherské Hradiště a Zlín. Brno.
ONDRUŠ, V. 1995: Dolní Bojanovice v průběhu staletí. Zpravodaj Obecního úřadu Dolní Bojanovice, č. 4, str. 4.
ŠKOJEC, J. 2000 A: Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland“ des Burgwalls von Mikulčice IV (Katastralgebiete Čejkovice, Dolní Dunajovice, Josefov, Nový Poddvorov, Petrov, Prušánky, Starý Poddvorov, Strážnice, Sudoměřice, Vnorovy). Studien zum Burgwall von Mikulčice. Band 4 / herausgegeben von Lumír Poláček. Archäologisches Institut der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik Brno, Brno.

Městské muzeum Klobouky u Brna
Zámecká 8, Klobouky u Brna 691 72
muzeum@kloboukyubrna.cz
+420 132 456 789