Skip to content Skip to sidebar Skip to footer
Květen – říjen | úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna
Květen – říjen    |    úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna

HODONÍN – doba bronzová

K obecnému rozšíření slitiny mědi a cínu – bronzu dochází kolem roku 2 000 př. Kr. Ve starší době bronzové se na širokém území vyvíjela kultura únětická (2000/1900 až 1550/1500 př. Kr.), nesoucí název dle pohřebiště, prozkoumaného v Úněticích u Prahy. Po ní následovala v našem prostoru věteřovská skupina, ve střední době bronzové pak středodunajská mohylová kultura (1550/1500 až 1250 př. Kr.) a závěr doby bronzové patří kulturám středodunajských popelnicových polí velatické a podolské 1250 až 750 př. Kr.), nazvaných podle eponymních lokalit v okolí Brna.
Kultuře únětické náleží dva depoty tzv. hřiven, jejichž místo nálezu není známé. První depot objevený v roce 1886 obsahoval podle dostupných informací 42 hřiven, druhý z roku 1889 zhruba 600 kusů. Hromadné nálezy hřiven bývají interpretovány jednak jako bronzová surovina, jednak jako forma předmincovního platidla. Kostrový hrob ve skrčené poloze připisovaný únětickému lidu byl objeven v roce 1950 v poloze Perunské na břehu řeky Moravy, zahloubený sídlištní objekt se podařilo prozkoumat při stavbě benzínové pumpy na Velkomoravské ulici.
Další významný nález bronzových předmětů je datován do středodunajské mohylové kultury. Našel se v roce 1900 někde v lese v poloze Zbrod a vážil přes 30 kilogramů. Kromě bronzoviny bylo jeho součástí sedm poškozených sekerek, sedm srpů či jejich částí, zlomky dvou náramků, část jehlice s pečetítkovou hlavicí a další bronzové zlomky.
Kultura velatická a podolská jsou součástí okruhu středodunajských popelnicových polí, jehož orientace směrem k jihovýchodní Evropě měla za následek nejen rozvoj ekonomiky, ale také urychlení společenského vývoje. Erozní činností řeky Moravy docházelo k narušení žárového pohřebiště v poloze Perunské, necelé 3 kilometry od centra města, odkud pochází např. bronzová dýka s litou kroužkovou rukojetí, zlomek dvakrát provrtané jehlice, dvě puklice s obloukovitými oušky nebo část bronzového síta. Sídlištní nálezy velatické kultury pocházejí z několika míst hodonínského katastru, např. v prostoru náměstí T. G. Masaryka nebo z Velkomoravské ulice.

LITERATURA
ČERVINKA Innocenc Ladislav, 1896: Archeologické Zprávy z okolí Uherského Hradiště. ČVSMO 13, s. 113 – 128.
ČERVINKA Innocenc Ladislav, 1900: Sbírka pravěkých starožitností, Uherské Hradiště.
ČERVINKA Innocenc Ladislav, 1902: Morava za pravěku. Vlastivěda moravská I. Země a lid, sv. 2, Brno.
DOHNAL Vít, 1961: Žárový hrob z konce doby bronzové u Hodonína. Pravěk východní Moravy II, s. 53 – 67.
FURMÁNEk Václav, 1973: Bronzová industrie středodunajské mohylové kultury na Moravě. Slovenská archeológia 21, s. 25 – 145.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk – ŠMERDA Vladimír, 2008: V mlhách pravěku (Hodonínsko do příchodu Slovanů). In: Hodonín. Dějiny města do roku 1948 (vedoucí autorského kolektivu Miroslav Plaček), s. 16 – 35. Hodonín.
PODBORSKÝ Vladimír a kolektiv, 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ sv. 3. Brno.
SEJBAL Jiří, 1997: Základy peněžního vývoje. Brno.
TIHELKA Karel, 1965: Hort und Einzelfunde der Úněticer Kultur und des Věteřover Typus in Mähren. FAM IV, Brno.

Městské muzeum Klobouky u Brna
Zámecká 8, Klobouky u Brna 691 72
muzeum@kloboukyubrna.cz
+420 132 456 789