HODONÍN – doba protohistorická
V mladší době halštatské proniká na naše území první známé etnikum – Keltové, kteří dosáhli vysoké úrovně jak v produktivním zemědělství, tak vojenství a zejména v řemeslné výrobě. Poprvé u nás zavedli např. rychle rotující hrnčířský kruh, používání mincí a mnoho specializovaných nástrojů a nářadí. O významu zdejšího prostoru svědčí nálezy dvou mincovních depotů. První obsahoval sedm stříbrných keltských napodobenin tetradrachem Filipa II. Makedonského s hlavou na líci a jezdcem na koni na rubu mince. Byly údajně nalezeny v roce 1893 při práci na poli u nádraží, podle jiných zpráv při stavbě škrobárny v ulici Horní Plesová. Do těchto míst lokalizuje I. L. Červinka nález šesti stříbrných římských denárů z rozmezí let 196 – 82 př. Kr.
Kolem zlomu letopočtu se naše země dostávají do užšího kontaktu s římským impériem, jehož hranice tzv. limes romanus probíhala podél toku Dunaje. Doba římská nebo římsko – barbarská trvala zhruba čtyři století s určitým mezníkem v období markomanských válek (166 – 180 po Kr.). Naddunajský prostor obsadili Markomané, Kvádové a později i další kmeny. Úroveň jejich hospodářství byla na nižší úrovni a některé keltské vymoženosti upadly načas v zapomenutí. Osídlení z doby římské je na hodonínském katastru doloženo jak nálezy hrobovými, tak sídlištními. Žárové hroby z mladší doby římské, rámcově z 3. a 4. století po Kr. byly objeveny v roce 1961 v trati Odměry za šibenicemi. Při záchranném výzkumu byly objeveny keramické nádoby, bronzové spony a dvě skleněné perly. Sídlištní nálezy pocházejí z trati Prostřední pole (keramika, přesleny, bronzové spony, bronzový náramek, olověná rolnička, skleněná perly) a Zadní díly. Keramika z doby římské byla objevena i při stavbě benzínové pumpy Aral na Velkomoravské ulici.
Někde na katastru Hodonína bylo objeveno dvanáct římských mincí, např. stříbrný denár císaře Augusta (31 př. Kr. – 14 po Kr.), v roce 1925 byl objeven sestercius císaře Claudia I. (41 – 54 po Kr.) a v roce 1932 se našel při regulaci Moravy sestercius císařovny Lucilly, rámcově datovaný do období 161 až 180 po Kr. Ve sbírkách hodonínského muzea jsou uloženy další římské mince, u nichž neznáme žádné nálezové okolnosti.
Po římsko – barbarském období nastupuje doba stěhování národů, charakterizovaná velkými přesuny obyvatelstva, zejména germánských kmenů, ustupujících na západ pod tlakem Hunů. Ve druhém stupni doby stěhování národů osídlili Moravu Langobardi, kteří se po roce 568 přesunuli do severní Itálie. Po jejich odchodu se jižní Morava stává místem postupného usazování slovanských kmenů
Prameny a literatura
ČERVINKA Inocenc Ladislav, 1894: Mince římské na Moravě nalezené IV. ČVSMO 11, s. 147 – 149.
ČERVINKA Inocenc Ladislav, 1897: Mince a mincovnictví markrabství moravského. Brno
ČERVINKA Inocenc Ladislav, 1933: Masarykův kraj v pravěku. In Masarykův kra. Vlastivěda hodonínského okresu, díl III. kultura, kniha II. dějepis, část I. doba předhistorická.
ČERVINKA Inocenc Ladislav, 1946: Římské mince z nálezů na Moravě. ČVSMO 55, s. 142 – 181.
FILIP Jan, 1959: Keltská civilizace a její dědictví. Praha
HLAVINKA Karel – NOHÁČ Jan, 1926: Hodonínský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk, 1990: Počátky moravských dějin. VVM 42, s. 301 ad.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk – ZUMPFE Eva, 1998: Obchodní cesty na jižní Moravě a v Dolním Rakousku do doby vrcholného středověku. AH 23, s. 173 – 181.
PEŠKAŘ Ivan, 1962: Mladořímské žárové hroby z Hodonína. PV AÚ ČSAV v Brně, 1961, s. 80.
PODBORSKÝ Vladimír a kol., 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid, nová řada sv. 3, Brno.
SKUTIL Jan, 1927: Soupis antických mincí nalezených na Moravě. NČČsl. 3, s. 113 – 171.
ŠKOJEC, Jaroslav 1997“ Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland“ des Burgwalls von Mikulčuce I (Katastralgebiete Hodonín, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves). In Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band II, (herausgegeben von Lumír Poláček), s. 343 – 397. Brno.