HODONÍN – doba železná

Ze starší doby železné, halštatské, reprezentované na jižní Moravě kulturou horákovskou (750 až 500/400 př. Kr.) nejsou doklady osídlení hodonínského katastru zatím doloženy. V následujícím období se na našem území setkáváme s prvním neanonymním etnikem – historickými Kelty (450/370 př. Kr. až 0), kteří vynikali v řadě oborů lidské činnosti a obohatili pokladnici evropských kultur o řadu dovedností. Z mladší doby železné, laténské, jsou dokumentovány např. dvě hrncovité nádoby s horizontálními důlky pod vyklenutým okrajem a menší nádobka s vhloubenou výzdobou. Pocházejí z Perunské ulice v poloze Morkotálky, asi 1500 metrů severovýchodně od centra Hodonína. Objev mincovního depotu v roce 1893 je sice významný, ale informace o místě nálezu se různí, snad nedaleko dnešního nádraží. Mělo jít o sedm stříbrných keltských napodobenin tetradrachem Filipa II. Makedonského s hlavou na líci a jezdcem na koni na rubu.

LITERATURA
ČERVINKA Innocenc Ladislav, 1902: Morava za pravěku. Vlastivěda moravská I. Země a lid, sv. 2, Brno.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk – ŠMERDA Vladimír, 2008: V mlhách pravěku (Hodonínsko do příchodu Slovanů). In: Hodonín. Dějiny města do roku 1948 (vedoucí autorského kolektivu Miroslav Plaček), s. 16 – 35. Hodonín.
PODBORSKÝ Vladimír a kolektiv, 1993: Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid, NŘ sv. 3. Brno.