Skip to content Skip to sidebar Skip to footer
Květen – říjen | úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna
Květen – říjen    |    úterý až neděle 9:00 – 17:00
Zámecká 8, Klobouky u Brna

HODONÍN – Slované

Po polovině 6. století dochází k intenzivnějšímu osídlení jižní Moravy slovanským etnikem, jehož etnogeneze probíhala v širším pásu mezi středním Dněprem, Pripetí, horním Dněstrem, Vislou a Odrou. V 1. polovině 7. století existoval Sámův kmenový svaz, který částečně tvořil obranu proti Avarům a Frankům. Během poslední třetiny 8. století se pak vytvořily předpoklady pro vznik státního útvaru – Velkomoravské říše. Nejstarší slovanské osídlení není na katastru Hodonína doloženo, ale významné lokality z tohoto období známe například z Mutěnic, Lužic či mikulčického hradiště. Archeologické výzkumy naznačují, že dolní Pomoraví patřilo ke krystalizačnímu centru, odkud vycházely další sjednocovací procesy, např. připojení Nitranska prvním historicky doloženým knížetem Mojmírem I. v letech 832 – 833. Když v roce 894 zemřel kníže Svatopluk, jehož Velkomoravská říše zahrnovala kromě Pomoraví, Dolního Rakouska a jihozápadního Slovenska také oblasti horní Visly a Odry, české a srbské kmeny v Posálí a Lužici, Blatensko a snad i dnešní východní Slovensko. Velká Morava nakonec podlehla tlaku Maďarů a rozpadla se někdy kolem roku 906.
Zhruba šest km jihozápadně od centra Hodonína se nachází hradisko Valy u Mikulčic, centrum sídlištní aglomerace s širokým zemědělským zázemím. To mohly představovat i lokality na hodonínském katastru, např. v areálu nemocnice, odkud pochází středohradištní nádoba, snad z kostrového hrobu. Další kostrové pohřebiště se nacházelo v lese Doubrava v trati Na Hejdách, kde bylo ve 30. letech 20. století zachráněno několik hrobů. Polykulturní lokalita se stopami slovanského osídlení existovala na dnešní velkomoravské ulici, jak nasvědčují výsledky záchranného výzkumu při stavbě benzinové pumpy Aral. V 1. polovině 10. století v našem prostoru osídlení slábne, lze však předpokládat, že si Morava udržela samostatné postavení na rozhraní nově vznikajících státních útvarů českého, uherského a tzv. Východní bavorské marky.


Prameny a literatura

BEDNAŘÍKOVÁ Jarmila – HOMOLA Aleš – MĚŘÍNSKÝ Zdeněk, 2006: Stěhování národů na východě Evropy. Byzanc, Slované, Arabové. Praha.
ČERVINKA Inocenc Ladislav, 1928: Slované na Moravě a říše Velkomoravská. Brno.
KLANICA Zdeněk, 1986: Počátky slovanského osídlení našich zemí. Praha
KLANICA Zdeněk, 1987: K vývoji sídlištní struktury zázemí Mikulčic v 6. – 13. století. In: XVI. mikulovské sympozium 1986, s. 127 – 133, Praha.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk, 1986: Morava v 10. století ve světle archeologických nálezů. Památky archeologické 78, s. 18 – 80.
MĚŘÍNKÝ Zdeněk, 2002: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I. Praha.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk – UNGER Josef, 1979: Osídlení dolního Podyjí a dolního Pomoraví v 10. až 13. stol. Ve světle archeologických pramenů. IN: VIII. mikulovské sympozium 1978, s. 67 – 72, Praha.
POULÍK Josef, 1975: Mikulčice. Sídlo a pevnost knížat velkomoravských. Praha.
ŠIKULOVÁ Vlasta, 1958: Moravská pohřebiště z mladší doby hradištní. Pravěk východní Moravy I, s. 88 – 162.
ŠIKULOVÁ Vlasta, 1960: Uherské denáry ze slovanského kostrového hrobu z Hodonína. Numismatický sborník VI, s. 375 – 376.
ŠKOJEC, Jaroslav 1997“ Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland“ des Burgwalls von Mikulčuce I (Katastralgebiete Hodonín, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves). In Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band II, (herausgegeben von Lumír Poláček), s. 343 – 397. Brno.
TŘEŠTÍk Dušan, 1991: Kdy zanikla Velká Morava?. Studia mediaevalia Pragensia II, s. 9 – 27.
TŘEŠTÍk Dušan, 2001: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791 – 871. Praha.

Městské muzeum Klobouky u Brna
Zámecká 8, Klobouky u Brna 691 72
muzeum@kloboukyubrna.cz
+420 132 456 789