HODONÍN – středověk, 11. až 13. století

Když kníže Oldřich dobyl Moravu, předal její správu svému synovi jménem Břetislav a tím položil základ údělného zřízení. Na jižní Moravě vznikla kolem poloviny 11. století nová obranná linie podél levého břehu Dyje a pravého břehu řeky Moravy, většinou v blízkosti původních velkomoravských hradisek, jak tomu bylo i v případě mikulčických Valů a zhruba šest kilometrů vzdáleného hradu Hodonín. Při založení staroboleslavské kapituly roku 1046 daroval Břetislav I. této církevní instituci polovinu hřivny a půl vola z hradu Hodonín i dalších moravských hradů. Tento fakt stvrzuje listinné falzum, pocházející z počátku 12. století. První autentická zmínka pochází z roku 1169. V listině olomouckého knížete Friedricha pro rajhradské benediktiny je jako svědek uváděn castellanus de Godonin Tvrdiše. O pět let později je v listině údělného knížete Oldřicha pro kostel sv. Václava v Olomouci uváděn castellanus de Godonin Ratibor.
Na katastru Hodonína bylo objeveno několik kostrových hrobů, naznačujících existenci mladohradištních řadových pohřebišť. Ve výbavě hrobů se zřídka vyskytuje keramika, hojnější jsou nože, kování věder, klíč, brousek, přezky a esovité záušnice, jejichž mladší forma dosahuje průměr až sedm cm. V roce 1927 byl kanalizací podél silnice na Holíč narušen hrob, z něhož pochází bronzová esovitá záušnice, další hrob byl porušen výkopem základů budovy laboratoře Moravských naftových dolů na Velkomoravské ulici a pocházejí z něho tři stříbrné denáry uherského krále Štěpána I. (970 – 1038). Mladohradištní pohřebiště se zřejmě nacházelo v prostoru před dnešní radní, kde bylo v roce 1973 prozkoumáno sedm kostrových hrobů, z nichž jeden obsahoval pět malých esovitých záušnic, datovaných do 11. století. Další kostrové hroby z hodonínského katastru, odkryté při drobných záchranných akcích lze jen rámcově datovat do popisovaného období, protože neobsahovaly žádné chronologicky citlivé nálezy. Sídlištní nálezy datované rámcově keramikou do 11. až 13. století byly objeveny v trati Perunské, na břehu mrtvého ramene řeky Moravy pod lesní školkou, mezi bývalým rybníkem a okrajem lesa Doubrava nebo v trati Rasák při povrchovém sběru O. Gregora. Indikovaná sídliště zřejmě tvořila hospodářské zázemí hodonínského hradu.
Hodonínský hrad ve 12. století dokládají pouze písemné prameny. Pouze hypoteticky se předpokládá, že byl vybudován za knížete Břetislava v místech, kde stával kamenný gotický hrad, na ostrově mezi rameny řeky Moravy. Areál zámecky přestavěného objektu využívala od 18. století tabáková továrna. Hrad Hodonín byl součástí břeclavského hradského obvodu, který příslušel údělu olomouckému. Od 2. poloviny 12. století se rozvíjí proces vnitřní kolonizace a posléze i kolonizace vnější. Ve 13. století vzniká šlechta, roste její pozemkové vlastnictví, změny prodělává zemědělská výroba, produkující ve větší míře pro trh a směnu, v zásadě je ukončen proces vzniku měst, včetně Hodonína. Archeologické nálezy spadající do období vrcholného středověku byly objeveny již v roce 1846 při přestavbě bývalého panského hostince, pod podlahou staré kuchyně pod ukryto 33 pražských grošů krále Václava II. Při záchranném výzkumu opodál zámečku byly v roce 1994 dokumentovány středověké sídlištní vrstvy, podobně jako z prostoru Masarykova náměstí. Získané nálezy již souvisejí se vznikem plně institucionálního města vrcholného středově.

Literatura – 11. až 13. století
HLAVINKA Karel – NOHÁČ Jan, 1926: Hodonínský okres. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Brno.
JANŠÁK Štefan, 1931: Staré osídlení Slovenska. Sborník Slovenskej muzeálnej spoločnosti 25, s. 26 – 27.
KLANICA Zdeněk, 1974: Mladohradištní pohřebiště v Hodoníně (okr. Hodonín). Přehled výzkumů 1973, s. 74., tab. 78, Brno.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk, 1990: Počátky moravských dějin. Vlastivědný věstník moravský 42, s. 301 – ad.
MĚŘÍNSKÝ Zdeněk, 1993: Otázky kolonizace a interetnických vztahů na středověké Moravě. Archaelogia historica 18, s. 99 – 118.
PLAČEK Miroslav, 1996: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha
SLÁMA Jiří, 1991: Přemyslovci a Morava. Sborník Slovenskej muzeálnej spoločnosti 2, s. 51 – 69.
ŠKOJEC Jaroslav, 1997: Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland“ des Burgwalls von Mikulčuce I (Katastralgebiete Hodonín, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves). In Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band II, (herausgegeben von Lumír Poláček), s. 343 – 397. Brno.
ŽEMLIČKA Josef, 1997: Čechy v době knížecí (1034 – 1198). Praha
ŽEMLIČKA Josef, 1998: Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. Praha. ŠKOJEC, Jaroslav 1997“ Archäologische Fundstätten und Funde im „Hinterland“ des Burgwalls von Mikulčuce I (Katastralgebiete Hodonín, Lužice, Mikulčice, Moravská Nová Ves). In Studien zum Burgwall von Mikulčice, Band II, (herausgegeben von Lumír Poláček), s. 343 – 397. Brno.