Klobouky u Brna – doba bronzová
Starší dobu bronzovou reprezentuje kultura únětická, jejíž nositelé hustě zabydleli úrodné jihomoravské nížiny na dobu téměř pěti set let (2 000/1 900–1500 př. n. l.). Pohřebiště patřící únětické kultuře bylo objeveno při polních pracích v roce 1937 v trati Mezi bažinami, další se nacházelo na Padělkách u morkůveckého kříže a patrně i Na rybníčku (dvě misky, bronzové neuzavřené kroužky) a v prostoru dnešního náměstí v Kloboukách (drobné osudí). Únětické sídlištní objekty zjistil v roce 1959 Jiří Meduna v trati Ostrá, odkud pocházejí střepy únětické kultury. V uličce za Havelkovou vilou v Ohavě byl nalezen v roce 1948, snad v kostrovém hrobu, drobný hliněný přeslen s konickou vrchní částí a rovným spodkem mírně vtlačeným dovnitř.
Ze střední doby bronzové, která je v našem prostoru zastoupena středodunajskou mohylovou kulturou, evidujeme na katastru Klobouk další nálezy. Nositelé této kultury budovali své osady v otevřeném terénu a mrtvé pohřbívali pod násypem z kamenů a hlíny (mohyla). V podstatě birituální mohylníky, ale i hroby ploché, obsahovaly výbavu několika keramických nádob a občas i bronzových předmětů. Tomuto období přísluší snad jen nález bronzové dýky v poloze Hájek pod větřákem a džbánek s vysokým, odsazeným hrdlem.
Na klobouckém katastru nacházíme početnější stopy pobytu člověka v mladší a pozdní době bronzové z periody kultury středodunajských popelnicových polí (cca 1 300–800 př. n. l.). Starší fáze je označována jako velatická, podle bohatého žárového hrobu u Velatic, a mladší jako podolská fáze, podle pohřebiště v Podolí u Brna. Velatické fázi kultury středodunajských popelnicových polí lze připsat žárový hrob, rozkopaný v Nádražní ulici č. p. 443, z něhož pochází jednak drobná nádobka s rytým geometrickým ornamentem a jednak amfora s vysokým válcovitým hrdlem, ostře odsazeným od baňaté výdutě. Další doklady osídlení z mladší a pozdní doby bronzové známe z polohy Hradisko a na poli u větřáku, kde byl objeven depot bronzových předmětů (bronzový terčík z hraněného drátu, bronzová jehlice s kulovitou hlavicí, bronzový náramek elipsovitého tvaru s rozšířenými konci trojúhelníkovitého průřezu, povrch zdoben rytým ornamentem, fragment bronzové spony).
Z blíže neznámých míst na klobouckém katastru jsou evidovány další předměty: nádoba s nízkým hrdlem a přehnutým okrajem, z něhož vybíhají dvě protilehlá pásková ouška, na povrchu prstování, střepy z baňaté nádobky s mírně vyhnutým okrajem, menší nádobka ve střepech, barva světle šedá, amfora s odsazeným válcovitým hrdlem a baňatým tělem, na rozhraní umístěny dvě ouška a dva výčnělky, drobná nádobka s baňatou svisle žlábkovanou výdutí a mírně rozevřeným válcovitým hrdlem, amfora s vysokým válcovitým hrdlem odsazeným od svisle žlábkované výdutě, na rozhraní dvě drobná ouška proti sobě a dva výčnělky, drobné osudí dvojkonického tvaru, měděná sekerka (polotovar) s rozšířeným oboustranně zbroušeným ostřím, bronzová jehlice s plochou hlavicí, na krčku plastické žebro, bronzová jehlice s kulovitou hlavicí zdobenou ve spodní části rytým ornamentem, bronzové náramky a další.
Prameny a literatura:
Nálezové zprávy uložené v archivu Archeologického ústavu AV ČR Brno: 207/52, 1952/68, 1692/69.DOSTÁL, Bořivoj 1969: Klobouky v pravěku. In: DOSTÁL, Bořivoj a kol.: Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv, s. 8–11.KLANICOVÁ, Evženie 1998: Archeologická sbírka muzea v Kloboukách. In: Kordiovský, Emil (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 41–55.
Obsah galerie:
1 Bronzové hřivny používané jako předmincovní platidlo. Ze sbírek Regionálního
muzea v Mikulově. Foto Josef Špaček.
