Klobouky v datech (od počátků do roku 1990)

1173 – v zakládací listině dolnokounického kláštera vystupuje jako svědek Lev (Leva) z Klobouk (středověké falzum).
1210 – k tomuto datu se hlásí další středověké falzum, v němž Přemysl I. Otakar potvrzuje založení zábrdovického kláštera Lvem (Levou) z Klobouk.
1211, 14. května – v Kloboukách přenocoval český král Přemysl I. Otakar, který zde uvítal průvod později svatořečené uherské princezny Alžběty, vezené do Durynska.
1213 – jako sudí hradského obvodu brněnského vystupuje Lev (Leva), zvaný z Klobouk.
1237, 24. září – papež Inocenc III. potvrzuje zábrdovickému klášteru držení Klobouk spolu s dalšími vesnicemi.
1298, 18. června – král Václav II. podřídil Klobouky přímo jurisdikci kláštera, dovolil jim řídit se právem měnínským, povolil každou středu výsadu týdenního trhu a povýšil je na trhovou ves. Místnímu soudu podřídil všechny lidi klášterní v Kloboukách a v dalších klášterních vsích.
1422 – někdy před tímto rokem byly Klobouky zastaveny císařem Zikmundem Oldřichovi z Doubravice.
1495 – někdy po tomto roku byly Klobouky předány opět klášteru zábrdovickému.
1589 – zábrdovičtí konventuálové si vystavěli v městečku rezidenci.
1655, 31. března – bylo započato s výstavbou nového kostela. Starý kostel byl údajně zbořen, ale zřejmě část jeho původního románského zdiva byla použita v novostavbě.
1668, 4. prosince – bylo započato s výstavbou kaple sv. Barbory.
1781, 13. října – Josef II. vydal toleranční patent povolující v monarchii vyznávat také nekatolická náboženství.
1782 – do Klobouk přišel jako první evangelický kněz Pavel Šlachta.
1784, 28. července – Josefem II. byl zrušen zábrdovický klášter. Kloboucký statek připadl tzv. náboženskému fondu. Úředně bylo povoleno zřízení reformovaného tolerančního sboru v Kloboukách.
1787 – bylo zřízeno děkanství kloboucké, jemuž podléhaly fary v Borkovanech, Dambořicích, Moutnicích, Otnicích, Boleradicích, Šitbořicích, Žarošicích, Archlebově a v Divákách.
1789 – správa náboženského fondu pronajala kloboucké panství dvornímu radovi šlechtici z Dornfeldu.
1820, 13. září – správa náboženského fondu prodala kloboucký statek bratřím Augustinovi a Ignácovi z Neuwallu. Ti nechali v letech 1820–1821 podstatně rozšířit zámeckou budovu. Do zemských desek byl kup zapsán 17. října 1821.
1838 – na statku ryt. Neuwallů v Martinicích zahájil výrobu jeden z nejstarších cukrovarů na Moravě.
1848, 7. září – byla zrušena císařským patentem robota.
1849, 26. června – na základě císařského nařízení byl v Kloboukách zřízen soudní okres (začal pracovat v r. 1851).
1850, 1. února – pro soudní okres kloboucký byl v městečku vytvořen berní úřad.
1863–1870 – Neuwallové přišli o kloboucký statek, který byl rozdělen a rozprodán (Martinický dvůr získala Anglobanka a od ní později baron Springer, bohumilický dvůr akcionář Drucker, později Heřman Fleischer, kloboucký statek získal Josef Duffek).
1870 – Kloboucký velkostatek včetně zámku koupila Moravská banka pro průmysl a obchod. Do Klobouk se přistěhovali na statek rodiče Tomáše Masaryka, pozdějšího prvního československého prezidenta. Toto datum je však nejisté, jinde je uváděn rok 1871.
1878 – na místo dosavadního evangelického faráře Josefa Totuška byl jmenován Ferdinand Císař, pozdější superintendent moravské církve.
1880 – kloboucký velkostatek koupil Josef Duffek pro svého syna Josefa.
1883, 4. listopadu – byl vysvěcen v klasicistním stylu vystavěný evangelický kostel a fara.
1897 – u budovy školy byla provedena přístavba pro chlapeckou měšťanskou školu.
1918, 5. června – kloboučtí občané se postavili formou slavnostní přísahy za národní samostatnost.
– 29. října – byl v městečku slavnostně oznámen vznik samostatné Československé republiky.
1924, 18. června – do městečka zavítal Prezident Osvoboditel T. G. Masaryk.
1927, 15. června – v Kloboukách se rozsvítily první žárovky elektrického osvětlení.
1942, 10. března – ve škole byli zatčeni a přímo z vyučování odvedeni učitelé Jaroslav Kux, František Pacák a Ludvík Wolf, kteří byli vedoucími činiteli kloboucké skupiny Obrany národa a sokolské odbojové organizace Jindra. S nimi byli zatčeni 2 úředníci okresního úřadu a 3 rolníci z Velkých Hostěrádek.
1945, 17. dubna – byly Klobouky osvobozeny; při osvobozovacích bojích padlo 117 sovětských vojáků a 11 klobouckých občanů, 4 byli zraněni.
1948, 29. února – byl ustaven Akční výbor Národní fronty, který započal „očistu veřejného života“, při níž prozkoumával „způsobilost“ jednotlivých členů MNV.
1958, 1. ledna – zahájilo činnost nové JZD Klobouky.
1964, 20. října – rozhodnutím Jihomoravského krajského národního výboru se staly Klobouky městem.
1976–24. 11. 1990 – obec Kašnice byla spojena s městem Klobouky.
1986, 1. ledna – došlo ke spojení Klobouk a Bohumilic v jednu správní obec.
1990, 24. listopadu – dnem obecních voleb byl obnoven Městský úřad v Kloboukách u Brna. Prvním starostou byl zvolen Ing. Jindřich Koubek. Kašnice se stala opět samostatnou obcí.

Prameny:

BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír 1909: Klobucký okres. Vlastivěda moravská, II. Místopis. Brno: Musejní spolek v Brně.
DOSTÁL, Bořivoj a kol. 1969: Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv.
HOSÁK, Ladislav a kol. 1984: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960, sv. IX. Ostrava, s. 235–237.
KORDIOVSKÝ, Emil 1998: Klobouky v datech. In: KORDIOVSKÝ, Emil (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 477–492.

Obsah galerie:

1 1210_ Lev z Klobouk
2 1210_ Rejčka
3 1655_ Kloboucký kostel na obrazu ze sbírek zámku v Lednici
4 1789_ Znak rytíře z Dornfeldu
5 1820_ Znak baronů Neuwallů
6 1866_ Pruský voják
7 1870_ Pamětní deska TGM
8 1883_ Evangelický kostel
9 1897_ Přístavba kloboucké školy
10 1903_ Plakát Jihomoravské výstavy v Kloboukách
11 1903_Z kloboucké výstavy
12 1918_ Kloboučtí legionáři
13 1942_ Přihláška škody klobouckých Židů
14 1945_ Zničený dům paní Matulové na Příční ulici
15 1945_ Ruští vojáci v Kloboukách
16 1945_ Pomník obětem druhé světové války