Církev evangelická a evangelický kostel

Počátky klobouckého nekatolického hnutí je třeba hledat již v 15. století, v době náboženské reformace husitské a následných letech náboženské tolerance v Čechách a na Moravě. Toto období ukončila protireformace 17. století, naplno se projevující po porážce českých a moravských stavů na Bílé hoře. Lidé, kteří zůstali věrni přesvědčení české reformace, se museli skrývat. Jejich existence a často i život byly ohroženy, neboť tajní nekatolíci byli tvrdě pronásledováni. V roce 1754 došlo k vyšetřování také v Kloboukách; bylo při něm postiženo osm klobouckých poddaných a v jejich domech byly hledány kacířské knihy.

K obratu došlo po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781. Podle tehdejšího šetření se k evangelíkům (´akatolíkům´) hlásilo v Kloboukách 71 rodin. Zřízení reformovaného tolerančního sboru v Kloboukách bylo úředně povoleno v říjnu 1782.

Kloboucký sbor získal svého prvního pastora v osobě uherského kněze Pavla Šlachty, který uměl nejen maďarsky, ale i česky. Členové sboru se prozatím scházeli ve stodole Jakuba Piláta v Ohavě a poté v roce 1786 získali pro účely modlitebny panskou bednárnu.

Na sklonku toleranční doby přišel do Klobouk jako pastor sboru Josef Totušek, který zde působil v letech 1840–1877 a za nějž byla v letech 1860–1861 postavena věž nesoucí čtyři zvony.

Za Totuškova nástupce Ferdinanda Císaře, působícího v Kloboukách v letech 1877–1922, byl položen 20. 8. 1882 základní kámen nového chrámu. Slavnostně byl předán věřícím 4. 11. 1883. Mezi četnými hosty této významné události byl i tehdejší docent vídeňské univerzity Tomáš G. Masaryk.

Kostel je jednolodní obdélníková stavba s předsunutou hranolovou věží z roku 1861, která je v patře prolomena stejně profilovanými okny jako loď, jež je prolomena na obou stranách pěti vysokými obloukovitě zakončenými okny. Podél lodi je po obou stranách galerie podpíraná litinovými sloupy, přístupná dvěma točitými litinovými schodišti. Kněžiště je zakryto dřevěnou čelní stěnou s kazatelnou a varhanami. Klenba lodi je zavěšena na ocelové konstrukci.

Prameny:

BEDNÁŘ, František 1915: Dějiny evang. reform. sboru v Kloboukách u Brna. Hodonín: nákladem vlastním.
GRUBER, Jiří: Život evangelického sboru v dobách normalizace a znovu darované svobody. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 175–184.
HAVELKA, Emanuel – BEDNÁŘ, František 1932: Památce superintendenta Dr. Ferdinanda Císaře, Praha.
MATUSZKOVÁ, Jitka 1998: Kloboucké památky. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 197–204.
MELMUKOVÁ, Eva 1998: Cestou české reformace na Kloboucku (z dějin evangelického sboru v Kloboukách). KORDIOVSKÝ, Emil (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 147–159.
SLÁDEČEK, Petr 2015: Novorenesanční kostely v Čechách a na Moravě. Disertační práce. Praha: Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy, s. 62–67.
TOTUŠEK, Vilém 1998: Z rodinné kroniky. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 242–249.

Obsah galerie:

1 Stodola v č. 122, v níž konali evangelíci v letech 1781–1787 své bohoslužby. Tehdy byl majitelem Pavel Pilát (78letý, † 1809) po něm syn Matouš (†1893 30letý) a pak jeho bratr Jakub († 1815 46letý). Bez data. MKl. Reprofoto J. Špaček.
2 Pohled na kostel na sklonku 19. století. Věž byla vysvěcena 15. září 1861 za faráře Totuška, chrámová loď a fara byly postaveny v letech 1882–1883 za faráře Ferdinanda Císaře. MKl. Reprofoto J. Špaček.
3 Pohled do chrámové lodi. Kněžiště je zakryto dřevěnou čelní stěnou s kazatelnou a varhanami. Postranní galerie je lemována litinovým zábradlím tvořeným obdélnými poli. 2018. Foto J. Špaček.
4 Oprava fasády kostela ve 30. letech 20. století. (1935), MKl. Reprofoto J. Špaček.
5 Dělníci pracující na opravě kostela ve 30. letech 20. stol. (1935), MKl. Reprofoto J. Špaček.
6 Pamětní deska u vchodu do kostela připomínající stavební fáze věže (vysvěcena 15. září 1861) a chrámové lodi (slavnostně otevřena 4. 11. 1883). Foto J. Špaček
7 Pamětní deska u vchodu do kostela připomínající konverzi dr. Tomáše Masaryka v roce 1880. Foto J. Špaček.
8 Pohřeb faráře Ferdinanda Císaře 16. 6. 1932. MKl. Reprofoto J. Špaček.
9 Konfirmace dívek s Ferdinandem Císařem a vikářem Štěpánem Šoltézem. 1920. Archiv D. Bobkové. Reprofoto J. Špaček.
10 Konfirmace roku 1940. Archiv D. Bobkové. Reprofoto J. Špaček.
11 Spouštění zvonů z věže kostela. 1942. MKl. Reprofoto E. Kordiovský.
12 Spouštění zvonů z věže kostela. 1942. MKl. Reprofoto E. Kordiovský.
13 Zvony připravené k odvozu na nádraží. 1942. MKl. Reprofoto E. Kordiovský.
14 Pohled na evangelický kostel na staré pohlednici z přelomu 19. a 20. stol. MKl. Reprofoto J. Špaček.
15 Pohled na evangelický kostel a faru objektivem Josefa Špačka. 2014.