Katolický kostel sv. Vavřince

Počátky kostela byly nepochybně spjaty se jménem Lva z Klobouk a jeho dvorcem, zřejmě se rozkládajícím na ostrožně nad klobouckým náměstím. Na dvorci s největší pravděpodobností již od konce 12. nebo počátku 13. století stál také vlastnický kostel, kolem něhož se rozkládal hřbitov. Podle jedné ze zpráv bylo při opravě fasády současné stavby zjištěno na straně presbytáře románské zdivo. O tom, že se jednalo o vlastnický kostel v opevněném dvorci, svědčí i klíčové střílny v ohradní zdi nad cestou do části Klobouk zvané Příhon. V 19. století byly jako připomínka starého opevnění umístěny do novodobé cihlové zídky.

Stavba kostela pochází z roku 1655 a byla několikrát upravována do současné podoby. V lednickém zámku je uložen zajímavý obraz části klobouckého náměstí v zimě, zachycující svatebčany přijíždějící do kostela. Obraz byl namalován po roce 1843, kdy již stála nová budova fary, ale před rokem 1863, kdy kostel přišel o sanktusovou vížku a věž byla ukončena současnou bání.

K nejvýraznějším úpravám interiéru kostela došlo v 50. a 60. letech 20. století. Byly zpevněny trhliny ve zdivu, v roce 1955 byl nově vymalován Ludvíkem Kolkem a Janem Florianem vítězný oblouk, téhož roku vyměněny obrazy křížové cesty a v roce 1964 byl instalován raně barokní oltář s obrazem patrona sv. Vavřince.

Pro nevyhovující stavební stav fary byla v roce 1843 postavena nová budova, jejíž součástí byl i hospodářský dvůr.

Duchovní službu zde vykonávali až do zrušení kláštera zábrdovičtí premonstráti. Z novodobých duchovních správců je mimo jiné třeba vyzvednout kanovníka a děkana Jiřího Vrbu, který zde působil v letech 1835–1869.

Kolem kostela se až do sklonku 19. století rozkládal farní hřbitov. Dodnes se na něm dochovalo několik náhrobků významných klobouckých osobností, jako byly rodiny Wurmova, Vystavělova, MUDr. Warause, učitele Fridricha, či správců zdejší farnosti, např. Jakuba Chmelíčka, Jiřího Vrby, Emanuela Koubka nebo Jana Frýdka.

Farní kostel sloužil i okolním přifařeným obcím – Borkovanům, Bohumilicím, Krumvíři a Velkým Hostěrádkám. V roce 1787 se staly Klobouky děkanstvím pro dvanáct okolních farností. Děkanství kloboucké bylo zrušeno za správních změn katolické církve v roce 1999.

Prameny:

„Kostel“. Římskokatolická farnost Klobouky u Brna [online] [cit. 29. 1. 2019]. Dostupné z: <http://kloboukyubrna.wz.cz/historie.htm>.
KORDIOVSKÝ, Emil: Půdorys Klobouk. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s.33–34.
OŠMERA, Josef – ZEMEK, Metoděj 1969: Klobouky v letech 1918–1938. In: DOSTÁL, Bořivoj a kol. 1969: Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv, s. 95.
ŘEHOLKA, Ivan 1998: Farní kostel sv. Vavřince. In: KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost s. 192–196.
SIMAJCHL, Ladislav 1998: Kloboucké vzpomínání. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 171–173.
TRTÍLEK, František 1998: Katolická farnost Klobouky. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 161–164.

Obsah galerie:

1 Zimní krajina s kostelem sv. Vavřince, farou a svatebčany. 1843–1863. Foto Státní zámek Lednice.
2 Pohled na kostel sv. Vavřince a faru z náměstí. 1892. Sanktusová vížka nad střechou kostela je z kaple sv. Barbory. MKl. Reprofoto J. Špaček.
3 Pohled na městečko s kostelem sv. Vavřince a kaplí sv. Barbory z věže evangelického kostela. Přelom 19. a 20. století. MKl. Reprofoto J. Špaček.
4 Pohled na kostel sv. Vavřince a faru z náměstí. Kol roku 1960. MKl. Reprofoto J. Špaček.
5 Interiér kostela sv. Vavřince. Na vítězném oblouku výjev s Kristem a anděly před úpravou L. Kolka před rokem 1964. V průčelí presbytáře ještě umístěn novogotický oltář, který byl přenesen v roce 1964 do Krumvíře. MKl. 50. léta 20. stol. Reprofoto J. Špaček.
6 Pohled z kůru do chrámové lodi. 2018. Foto J. Špaček.
7 Vítězný oblouk s výjevem ukřižování Krista je dílem L. Kolka a J. Floriana. 1955. Foto J. Špaček.
8 V rámci úprav interiéru kostela byl novogotický oltář nahrazen v roce 1964 barokním oltářem z Litenčic, v němž je umístěn obraz patrona kostela sv. Vavřince patrně z roku 1740. Foto J. Špaček 2019.
9–11 Tři výjevy z křížové cesty snad z roku 1843: 10. zastavení –Ježíš je svlečen z šatů, 11. zastavení –Ježíš je přibíjen na kříž a 12. zastavení –Ježíš umírá na kříži. 2019. Foto J. Špaček.
12 Snímání zvonů z věže kostela na válečné účely v roce 1942. MKl. Reprofoto J. Špaček.
13-15 Kostel sv. Vavřince. 2018. Foto J. Špaček.