Počátek psané historie Klobouk
Osada, původně v majetku zeměpanském, se někdy na konci 12. století dostala do majetku královského úředníka Lva z Klobouk, který byl nepochybně jedním z nejbližších a nejvěrnějších spolupracovníků v družině markraběte Vladislava a těšil se oblibě a důvěře českého krále Přemysla Otakara I. Za své zásluhy byl odměněn rozsáhlým pozemkovým majetkem a vysokými úřady. První písemná zmínka, v níž se objevuje jméno Klobouk jako predikát Lva z Klobouk, pochází z falza hlásícího se k roku 1173, kdy údajně měl být založen dolnokounický klášter Rosa Coeli – Růže nebeská. Mezi svědky dosvědčujícími vznik kláštera je uváděn i Lev – Leva z Klobouk, který proslul někdy před rokem 1205 založením premonstrátské kanonie v Zábrdovicích nedaleko Brna. V listinách je titulovaný jako brněnský komorník a dominus – pán. Jeho jméno je uváděno ve dvou listinách vztahujících se k založení nového kláštera, kterými nově vznikajícímu klášteru premonstrátského řádu předává tento královský úředník a jeho manželka Richsa (Rejčka) celou řadu vesnic. Tyto listiny z roku 1210 (pozdější středověké falzum) a 1213 (listina snad už pravá) existenci osady Klobouky potvrzují.
Svěcení nového klášterního kostela v roce 1211 vykonal papežský legát, hnězdenský arcibiskup Jindřich Kitlic za spoluúčasti olomouckého biskupa Roberta a pražského Daniela a dalších významných osob. Zvláštního lesku dodala slavnosti přítomnost mladičké princezny uherské Alžběty (* 1207 v Bratislavě – † 1231, svatořečena 1235), dcery krále Ondřeje II. a Gertrudy Meranské, s jejím durynským a uherským doprovodem. Těmto přišel vstříc z Brna do Klobouk Přemysl Otakar I. V sobotu 14. května byli pohoštěni ve Lvově dvorci a den na to se odehrála slavnost svěcení v Zábrdovicích.
Klobouky byly hospodářským centrem zdejšího klášterního majetku. V důsledku toho roku 1298 vymohl zábrdovický opat u panovníka Václava II. povýšení Klobouk na městečko (označované latinským výrazem villa forensis – trhová ves), bylo jim uděleno právo městečka Měnína a povoleny každou středu týdenní trhy. Důležité ustanovení listiny vkládalo právo soudního rozhodnutí na zábrdovského opata podle měnínského práva.
Příloha:
Král Václav (II.) dovoluje na prosbu opata a konventu premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, aby jejich ves Klobouky se stala tržní vsí s trhem každou středu. Dále vyjímá Klobouky i vyjmenované vsi kolem Klobouk z pravomoci úředníků Moravské země, poté chce, aby ty byly s výjimkou šlechtického zločince souzeny opatovými úředníky podle práva městečka Měnína. 1298 červen 18. Praha.
Václav, boží milostí český král, vévoda krakovský a sandoměřský, markrabě moravský. Čím většími svobodami a poctami ctíme kostely a kláštery našeho království, ve kterých se pilně vzývá a uctívá Nejvyšší, tím nádherněji září jako příklad naše pověst a tím pevněji věříme a doufáme, že sobě prospíváme ke spáse naší duše. Proto si přejeme touto listinou zpravit veškeré osoby nynější i budoucí, že my hlavně pro Boha i z úcty ke slavné Panně Marii a svaté Kunhutě, posvátným patronkám kláštera premonstrátského řádu před Brnem, chtějíce tento klášter ozdobit jasnými znaky poct i svobod, jsouce příznivě nakloněni prosbám opata a konventu tohoto kláštera, ze zvláštní milosti jim dovolujeme a přejeme, ať se ves tohoto kláštera stane trhovým místem a ať se v jakoukoli středu kteréhokoli týdne se (v ní) koná trh, ustanovujíce, aby zločiny a přečiny, které by byly spáchány toho času na témže místě a v nížepsaných vesnicích náležejících klášteru, by byly trestány náležitou pokutou a trestem tak, jak ukazuje právo země a obyčej. Také z větší milosti osvobozujeme lidi téhož kláštera sídlící v tomtéž místě Kloboukách, Šaraticích, Němčičkách, Zbýšově, Čenkovicích, Borkovanech, Kamenci, Částkovicích, Bohumilicích i Přestavlkách z pravomoci jednotlivých úředníků naší země Moravy a přejeme si, aby byli svobodní a vyňatí. Přejeme si, aby se scházeli a také byli rozsuzováni v jakýchkoli přích před řečeným opatem, či jeho zástupci, nebo rychtáři, anebo úředníky tohoto opata v řečeném místě Kloboukách. Jestliže by však dříve řečený opat, či rychtáři, zástupci, anebo jejich úředníci byli na zmíněném místě při poskytování spravedlnosti sporným stranám nedbalí či ochablí a to by se jasně zjistilo, tu by se pro tentokrát uchylovalo pro spravedlnost k úředníkům této země, ke kterým dříve náležel soud nad řečenými. Kromě toho stanovíme, aby obyvatelé řečeného místa i těchto vsí požívali a řídili se v jakýchkoli přích právem, kterého se používá v našem městečku zvaném Měnín, a nebyli nadále více povinni ohlašovat jakýmkoli úředníkům krádeže, vraždy, zranění, či jakékoli jiné přečiny, které by byly v dříve řečených místě i vsích a na jejich územích spáchány jakýmikoli zločinci, leč by náhodou nějaký šlechtic byl na tomže místě, ve vsích a územích zadržen při nějakém zlém skutku, kterýžto zlý skutek se ovšem zmíněnými obyvateli ohlásí našim úředníkům, aby tamže takový zločinec byl souzen, jak je až posud obvyklé podle zvykového práva téže země. Na svědectví a pevnost této věci přikázali jsme vystavit tuto listinu a potvrdit ji pečetěmi našeho Majestátu. Projednáno a dáno v Praze rukou ctihodného Petra, basilejského biskupa, vyšehradského probošta a kancléře našeho království, našeho milého velmože. Léta Páně tisícího dvoustého devadesátého osmého ve čtrnáctých červencových kalendách, jedenácté indikce, druhého roku našeho kralování.
Prameny:
DUDÍK, Beda 1870: Mährens allgemeinde Geschichte. V. Band. Brünn: Verlag des Mährischen Domestikalfondes, S. 69.
MARÁZ, Karel 1998: K problematice pečetí Klobouk. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 78.
„Premonstráti Zábrdovice (1209-1782).“ Moravský zemský archiv [online] [cit. 5. 2. 2019]. Dostupné z: <https://www.monasterium.net/mom/CZ-MZA/E59/fond>.
ŠVÁBENSKÝ, Mojmír 1998: Počátky Klobouk v písemných pramenech. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 57–67.
Obsah galerie:
1 Panorama Klobouk. 2019. Foto J. Špaček.
2 Reprodukce listiny krále Václava, jíž povyšuje Klobouky na městečko s tržním právem a vydává ustanovení o tamním soudě. 1298. MZA v Brně E 59 – Premonstráti Zábrdovice, inv. č. 6. Reprofoto MZA v Brně.
3 Pečeť městečka Klobouky z tereziánského katastru. Právo pečetit písemnosti pečetí se znakem vyplynulo z postavení městečka, i když toto privilegium není v povyšovací listině uvedeno. V pečetním poli leží klobouk s kytkou a zavázaným podbradníkem, v klenotu kolčí helm s kloboukem položený na akantových listech. Na pečeti z roku 1749 je v opise text „CLOBUCENSIS SIGILLUM“. Reprofoto MZA v Brně.
4 Rozhodnutí předsedy Parlamentu České republiky č. 91 ze dne 13. 2. 1996, kterým byl Městu Klobouky u Brna udělen znak a prapor. MěÚ Klobouky.
5 Znak: Ve stříbrném štítě šikmo položený železný klobouk s podbradníkem a třemi péry, vše modré. MěÚ Klobouky.
6 Prapor: Bílý list se šikmým modrým pruhem, širokým jednu třetinu šířky listu. Poměr šířky k délce listu je 2:3. MěÚ Klobouky.