Francouzi v Kloboukách v letech 1805 a 1809
Pomineme-li starší válečné události z 18. století (tzv. války Marie Terezie o rakouské dědictví), pro které nemáme žádné písemné prameny, jež by udávaly, jak postihly přímo městečko Klobouky, hned na počátku 19. století, kdy se rakouský císař dostal do konfliktu s Napoleonem Bonapartem, pocítily válku Klobouky a okolí dokonce dvakrát. Poprvé to bylo v roce 1805, kdy došlo k památné bitvě u Slavkova (1. a 2. prosince 1805). Jakub Vrbas o roku 1805 píše: „…již v létě r. 1805 leželo v Kloboukách rakouské vojsko, k němuž přibylo na podzim ruské vojsko, které k nám přispěchalo na pomoc proti Francouzům. Kloboučtí pamětníci té doby vyprávěli svým potomkům, že hladovým rakouským a ruským vojákům pozvolna zmizela v útrobách většina tehdejší roční úrody syrového zrní, turkyňových klasů zavěšených na hambálkách, pod kolnami, na mlatech a na ráhnech pod přístřešky stavení. (Vrbas 1999: 313) Dle pověsti brali nejen v domech šatstvo, prádlo a obuv, ale vysvlékali a vyzouvali obyvatelstvo i na ulici“ (Vrbas 1999: 314) Po slavkovské bitvě leželi v Kloboukách Francouzi v době od 2. prosince do 6. ledna 1806. Zrekvírovali nebo prostě pobrali v městečku potraviny, dobytek a drůbež, krmivo, oděvy a obuv za 10 221 zlatých a 34 a 3/4 krejcarů. Přitom vykrmená husa přišla na 6zlatých a košile za 1 zlatý.
Vrbas pokračuje: „Již r. 1809 Rakousko se opět dostalo do války s Napoleonem […] a v polovici července, tedy o žních, byli Francouzi v Kloboukách, kde pobyli do konce října. Klobouky tak prodělaly druhou invazi, ve které se nepřátelé chovali mnohem mírněji než r. 1805 […]. Kloboucká obec dávala nepříteli peníze, stravu, víno, kořalku, seno, slámu a ostatní potřeby. Lid po odchodu Francouzů byl tak ožebračen, že dlouho nemohl splácet vrchnostenské a státní platy.“ (Vrbas 1999: 331)
Jakub Vrbas své vyprávění o Francouzích v Kloboukách končí slovy: „Válka zhoršila a prodloužila novou bídu, až konečně po třídenní bitvě u Lipska od 16. do 18. října 1813 se začaly vracet pozvolna lepší časy.“ (Vrbas 199: 331) Této bitvy se v řadách rakouské armády účastnil i pozdější kloboucký starosta Antonín Wurm.
Prameny:
BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír 1909: Klobucký okres. Vlastivěda moravská, II. Místopis. Brno: Musejní spolek v Brně.
VRBAS, Jakub 1999: Pohledy do minulosti Klobouk. DVOŘÁKOVÁ, Hana – KORDIOVSKÝ, Emil (eds.). Mikulov: Státní archiv Břeclav; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost.
Obsah galerie:
1 Pěší granátníci císařské gardy – voják a důstojník. Francouzská armáda Napoleona I. 1810. Fréres Henschel, Les Gardes Imperiales et Royales de l´Armée Française. Reprofoto M. Svoboda.
2 Důstojník jízdních myslivců císařské gardy. Francouzská armáda Napoleona I. 1810. Fréres Henschel, Les Gardes Imperiales et Royales de l´Armée Française. Reprofoto M. Svoboda.
3 Pěší myslivec císařské gardy ve slavnostní uniformě, vpravo důstojník pěších granátníků císařské gardy ve služebním stejnokroji. Francouzská armáda Napoleona I. 1810. Fréres Henschel, Les Gardes Imperiales et Royales de l´Armée Française. Reprofoto M. Svoboda.
Rakouská armáda v závěru napoleonských válek. 1820. Kolorované litografie W. W. Wanieka. Reprofoto M. Svoboda.
4 Granátníci uherských pluků.
5 Pěšáci německých pluků.
6 Dělostřelci.
7 Kyrysníci (těžká jízda).
8 Švališaři (lehká jízda).