Klobouky a třicetiletá válka

Třicetiletá válka (1618–1648) zasáhla Klobouky velmi výrazně. I když se v okolí městečka neodehrávaly žádné přímé vojenské střety, krajem protáhla nejednou vojska císařská i nepřátelská. Obojí se k obyvatelstvu chovala stejně a jejich průtah okolím a městečkem znamenal zkázu a ožebračení zdejších poddaných. Bohužel nemáme žádný přímý zápis o těchto průtazích přes Klobouky, ale např. k roku 1623 existuje záznam, že nepřítel „k Hustopeči [od Hodonína] a tudy okolo až po Ždánice všudy štráfuje a pálí.“

Dne 11. 5. 1632 Zdeněk hrabě ze Žampachu na Hodoníně vypisuje císaři Ferdinandu II., že se dějí v okolí „nemalé, nýbrž nevypravitedlné loupeže a drancování […] takže již netoliko člověk poddaný, ale ani sám pán v obydlí svém hrdlem svým bezpečen není […]. Drancují i vlastní jednotky […]. Onehdejšího dne, jedouc z Hodonína jedna kompania rejtharstva k Hustopeči, tehdy mnohé poddané mé v poli a na vinohradech při prácech jejich natrefili, je nevinně, nešanujíc ani ženského pohlaví, velice poranili a některé i o životy jejich docela připravili a sumou způsobem nepřátelským s nimi ukrutně, neměvše sobě od nich nižádné příčiny podané, nakládali.“

Zkázu způsobenou řáděním vojska pak dokonaly velké mory v letech 1623, 1645 a 1648, které nepochybně zasáhly i Klobouky.

Podle lánových rejstříků Brněnského kraje zpustlo v Kloboukách, Bohumilicích a Borkovanech (to byl tehdy celý kloboucký velkostatek zábrdovických konventuálů na Kloboucku) 32,27 % půdy orné a 71,25 % vinic. V Kloboukách zůstalo ze 150 osedlých 76 (=50,7 % osedlého obyvatelstva) a dalších 50 majitelů vinic bez polí. Bohužel ale nevíme, kolik majitelů vinic bez orné půdy žilo v městečku před třicetiletou válkou.

Konfiskace namířené po prohrané bělohorské bitvě postihly i Klobouky. V té době zde držel svobodný dvůr Zikmund Joachim Max z Maxen, který mu byl konfiskován.

Prameny:

HOSÁK, Ladislav 1969: Klobouky za třicetileté války až do zániku feudalismu. In: DOSTÁL, Bořivoj a kol. 1969: Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv, s. 23–35.
Konfiskační protokol moravský z r. 1623. Kroměříž: Tiskárna Jindřicha Slováka, 1920, s. 37.
KORDIOVSKÝ, Emil 1987: Třicetiletá válka a Břeclavsko. Malovaný kraj, č. 3, s. 6.
KORDIOVSKÝ, Emil 1996: Břeclavsko za třicetileté války. In: SKUTIL, Jan (ed.): Morava a Brno na sklonku třicetileté války. Praha: Societas, s. 49–61.
KORDIOVSKÝ, Emil 1998: Hospodářský vývoj klobouckého statku od 17. do počátku 19. století. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 84–93.
MATĚJEK, František 1981: Lánové rejstříky Brněnského kraje z let 1673–1675. Praha: Teps, s. 95–97.

Obsah galerie:

1 Titulní list lánového rejstříku statků zábrdovického kláštera. MZA v Brně, Lánský rejstřík – D1, inv. č. 145.
2 Stav klobouckých vinic podle jednotlivých tratí v roce 1673. (Zcela pusté byly vinice: hora Častkova, hora Vostra, Kamenec, Vavřincova hora, Příčiny a Novosady, Šturyně, Stará hora, Psinky. Vinice osazené: Sonberg, hora Nová, Přestavlky, Fogla, Plunary). MZA v Brně, Lánský rejstřík – D1, inv. č. 145.
3 Extrakt stavu půdy městečka Klobouky v roce 1673. (Osedlá hospodářství, nově osedlá hospodářství od r. 1657, nové pusté grunty, staré pusté grunty bez polí a pusté vinice s rozdělením na pole a vinice. Měšťané královského města Brna zde drželi 76 achtlů vinic). MZA v Brně, Lánský rejstřík – D1, inv. č. 145.