Vojtěch Samec

(*17. 8. 1917 Klobouky u Brna – † 23. 9. 1995 Mikulov)

Kanovník Význačné kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově Vojtěch Samec se narodil v Kloboukách. Klasické gymnázium absolvoval v Brně. Po maturitě vykonané 27. května 1938 s vyznamenáním byl již 3. srpna přijat do stavu duchovenstva brněnské diecéze biskupem ThDr. Josefem Kupkou. Zde vstoupil do kněžského semináře a 19. června 1943 byl vysvěcen na kněze. Slavnostní primice se konala následující den v jeho rodných Kloboukách u kaple sv. Barbory za mohutné účasti veřejnosti ze širokého okolí.

Kněžská dráha Vojtěcha Samce byla komplikovaná; v duchovní správě působil na mnoha místech, neboť pro své názory byl po převratu 1948 často překládán. Mezi jeho působišti byly i rodné Klobouky, a tak se ocitl 1. září 1971 na zdejší faře, kde působil do 30. 11. 1973. Protože však „zneužíval znalosti místních poměrů“, musel odejít do Dambořic. Také v Dambořicích byl pro státní orgány „neúnosný“, a proto mu byl státní souhlas pro výkon kněžského povolání odebrán. Mezitím se uvolnil kanovnický byt v Mikulově, kam se přestěhoval, neboť dnem 15. 7. 1967 byl jmenován druhým sídelním kanovníkem Význačné kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově. Tento titul držel až do své smrti. K 1. listopadu 1978 se stal současně farářem farnosti v Bavorech u Mikulova, kde působil do konce svého života. Vojtěch Samec je pochován na hřbitově v Mikulově.

Jeho široké znalosti, zápal pro kněžské povolání i jeho přirozená autorita mezi svými spolubratry vedly církevní orgány k tomu, že jej jmenovaly postupně konzervátorem církevních uměleckých památek pro děkanství v okrese Břeclav (25. 9. 1967), členem přípravného výboru v díle koncilové obnovy (24. 4. 1968), členem diecézní pastorační rady (12. 6. 1968), 1. října 1968 děkanem mikulovským a od 29. července 1969 členem Kněžské rady při biskupském ordinariátu v Brně.

Samcův zájem o historii a národopis už od studentských let byl značný. V letech 1947–1949 studoval po pět semestrů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor historie, archeologie a dějiny umění, ale již v lednu 1949 jej ze studia vyloučili pro nespolehlivost. Tato studia se nakonec projevila v jeho vědecké práci, která jej vedle povinností pracovních v duchovní správě provázela na všech působištích.

Bibliografie:

SAMEC, Vojtěch 1969: Co daly Klobouky našemu národu. In: ZEMEK, Metoděj (ed.): Klobouky u Brna. Minulost a současnost. Mikulov: Okresní archiv, s. 66–73.

Prameny:

SOkA Mikulov, NAD 1241 – Osobní pozůstalost Vojtěcha Samce, neuspořádáno.
HORTVÍK, Václav 1995: Za panem kanovníkem Vojtěchem Samcem. Mikulovský zpravodaj, č. 10.
KORDIOVSKÝ, Emil 1998: Kanovník Vojtěch Samec. In: KORDIOVSKÝ, Emil (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 285–286.

Obsah galerie:

1 Vojtěch Samec, kanovník Význačné kolegiátní kapituly u sv. Václava v Mikulově. 1992. Foto V. Hortvík.
2 Společný hrob význačných mikulovských kněží – proboštů a kanovníků. 2019. Foto E. Kordiovský.
3 Náhrobní deska Vojtěcha Samce. 2019. Foto E. Kordiovský.