Tomáš Garrigue Masaryk

(* 7. 3. 1850 Hodonín – † 14. 9. 1937 Lány)

Jméno prvního prezidenta Československé republiky je bytostně spjato s jihomoravským prostředím. Masaryk se narodil v Hodoníně, na několika místech jižní Moravy trávil dětství, v Hustopečích (1861–1863) a v Brně studoval (1865). V podstatě lze říci, že v Kloboukách prožíval období dospívání, které mělo vliv na jeho duchovní vývoj vedle studií gymnaziálních a vysokoškolských (Vídeň 1872–1876), jakož i na jeho počátky vědecké univerzitní dráhy. Bylo to také období významných životních zvratů zapříčiněných změnami prostředí celé rodiny, která po roce 1867 opustila hodonínské panství a několikrát změnila místo svého působení. Dále to byl přechod z brněnského gymnázia na studia do Vídně, ukončení vysokoškolských studií včetně habilitace na Vídeňské univerzitě a sňatek s Charlottou Garrigue (1878). Část těchto událostí se stala v době, kdy Masarykovi rodiče žili v Kloboukách u Brna. Masaryk, jako mladý student, doktor filozofie a posléze šťastně ženatý novomanžel a otec první dcery Alice (1879) a syna Herberta (1880) za nimi často jezdil. Masarykovy kloboucké pobyty ovlivnily jeho názorovou orientaci v oblasti náboženské. Tento vývoj vyvrcholil Masarykovým přechodem od církve katolické k evangelické, k čemuž došlo 30. 8. 1880 v Heršpicích v doprovodu klobouckého evangelického faráře, superitendenta Ferdinanda Císaře.

Masaryk dovedl velmi příkře odsoudit nepravosti, s nimiž se v městečku setkal, na druhé straně v místě studoval sociální jednání venkovského lidu a našel i potřebný klid pro svoji vědeckou práci. V Kloboukách pracoval na svém habilitačním spise o sebevraždě jako sociálním jevu; práce byla předložena k obhajobě v roce 1878.

Naposledy se T. G. Masaryk, již jako prezident Československé republiky, objevil v Kloboukách při své cestě jižní Moravou 18. června 1924, kdy byl uvítán četným obyvatelstvem z celého širokého okolí. Masaryk si v odpovědi na uvítací projevy zavzpomínal, jak se svou mladou ženou Američankou přijel k rodičům na první prázdniny. Jeden z Kloboučanů jej přišel požádat, aby mu ukázal ženu, protože prý ještě černošku nikdy neviděl…

Masarykovy pobyty v Kloboukách

Když byl Masarykův otec přeložen v roce 1871 na kloboucký velkostatek, stalo se městečko častým místem pobytu gymnaziálního a posléze vysokoškolského studenta i docenta vídeňské univerzity.

Masaryk se v místě účastnil také společenského života – setkával se s některými osobnostmi kloboucké společnosti, jako byl spolužák Karla Havlíčka Borovského MUDr. Waraus, či superintendent evangelické církve Josef Císař (který Masaryka doprovázel při konverzi k církvi evangelické), i se zdejší mládeží.

Masaryk již jako student gymnázia a Vídeňské univerzity jezdil do Klobouk ke svým rodičům. Jeho pobyty nebyly jen krátkými návštěvami, ale byly vždy několikadenní až několikatýdenní. Za svých pobytů si dopisoval se Zdeňkou Šemberovou, dcerou Aloise Vojtěcha Šembery, profesora české řeči a literatury na Vídeňské univerzitě. Z této korespondence se dochovalo 24 dopisů, které napsal přímo v Kloboukách. První z nich je datovaný 22. červencem 1875, poslední 28. zářím 1880. Je z nich patrno, že Masaryk považoval Klobouky za svůj skutečný domov, k němuž přilnul natolik, že v dopise z 16. dubna 1876 nalezneme slova: „Všude dobře, doma nejlépe – staré a mnou nyní opět uznané je pořekadlo…vše tu je skrovno, jednoducho, prostičko – proto však neméně milo…“ Masaryk v Kloboukách však také vážně onemocněl tyfem, a tak se jeden z jeho zdejších pobytů prodloužil od 19. července až do 25. října 1879.

Za klobouckých pobytů si zvídavý Masaryk velmi pečlivě všímal kraje i lidí, s nimiž se setkával. Jeho pozorovací talent i břitký a kritický úsudek nastavoval nejednou nepříjemné zrcadlo nejen zdejším sedlákům, ale i místní inteligenci.

Podle dat na dopisech a v dalších pramenech v pobýval Masaryk Kloboukách v těchto dnech:

22. července – 7. září 1875
kol 16. dubna 1876
12. července – 7. září 1876
4. dubna – 10. dubna 1877
27. srpna – 10. září 1877
3. července – 29. července 1878
před 19. červencem – 1. listopadu 1879
koncem července 1880 – po 28. září 1880
září 1881 – Masaryk se zúčastnil oslav 100. výročí vydání tolerančního patentu
4. listopadu 1883 – Masaryk se účastnil předání novostavby kostela věřícím
18. června 1924 – při své vzpomínkové cestě po jižní Moravě do městečka zavítal Prezident Osvoboditel T. G. Masaryk

Masaryk o Kloboukách

21. 9. 1894
Dříve nežli v jámu vlezu,
mám Vám spáchať báseňku?
Je to krušno.
Tuze dušno
Je mi nejen v této jámě.
Více ještě mám-li dámě
Něco říci chytrého.
Řeknu-li to hloupě,
Vinou je mi doupě,
Kam už táhnem jeden s druhým,
víc však ještě říci – už – už nevím.

Podle Josefa Ošmery T. G. Masaryk v Kloboukách u Brna, Břeclav 1936. Báseň složená Tomášem Masarykem za jeho pobytu v Kloboukách.

7. září 1875:
Dnes například byl jsem už po dvě hodiny v lese: v líbě vonném boroví procházím se v stínu a přemýšlím o záležitostech svých…

6. dubna 1876:
Všude dobře, doma nejlépe – staré a mnou nyní opět uznané je pořekadlo…vše tu je skrovno, jednoducho, prostičko – proto však neméně milo…

kol 28. 9. 1880:
Prázdniny tyto byly pro mě a rodinu mou nadmíru šťastny: byli jsme všichni zdrávi, žena moje úplně se uzdravila, takže s radostí činnosť svoji ve Vídni započíti můžeme, a doufám, že seznáte letos rodinu moji.
Podle Marie Krulichové Nechte mne zapomenouti na sny mé, Praha 1996. Z korespondence Tomáše Masaryka se Zdenou Šemberovou.

Zde v Kloboukách prožil jsem chvíle velmi šťastné začátkem svého rodinného života. Vzpomínám, jak jsem se svou mladou ženou Američankou k vám přijel na první prázdniny. Navštívil mne jeden z vašich občanů – Pán Bůh mu dej nebe – a přišel mě požádat, abych mu ukázal ženu, protože prý ještě černošku nikdy neviděl. Byla to milá anekdota a překvapení pro něho, avšak na Klobouky mám také vážné a nejvážnější vzpomínky ze svého života. Zde jsem ponejprv jako malý chlapec začal srovnávati náboženské stránky našich církví, zde jsem si formuloval náboženskou otázku a její význam pro jednotlivce a náš národ. Přeji si, aby se o této otázce uvažovalo všude vážně a poctivě. Člověk nežije jen chlebem.

Návštěva prezidenta v Kloboukách 18. 6. 1924.

Prameny k osobnosti TGM a jeho pobytu v Kloboukách

SOkA Mikulov, NAD 89 – Archiv obce Klobouky (1756–1949), Obecní kronika, II. díl, 1924–1927, s. 53.
HAVELKA, Emanuel 1948: T. G. Masaryk v Kloboukách. Masarykovou stopou. 1947–1949.
HERBEN, Jan 1935: Vliv rodného kraje na dětskou mysl Tomáše Masaryka. Břeclav: Alois Kučík.
KORDIOVSKÝ, Emil 1998: Kdy přišli Masarykovi rodiče do Klobouk? Větrný mlýn, č. 3, s. 14.
KORDIOVSKÝ, Emil 1998: Masarykovy návštěvy Klobouk v jeho korespondenci z let 1875–1880. KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 219–226.
KORDIOVSKÝ, Emil 2000: Návštěvy prezidenta Tomáše G. Masaryka na Břeclavsku v soudobém tisku. In: KLANICOVÁ, Emílie – KORDIOVSKÝ, Emil (eds.): Tomáš Garrigue Masaryk 1850–1937. Břeclav: Moraviapress, s. 33–56.
KORDIOVSKÝ, Emil 1999: Tomáš Garrigue Masaryk a Klobouky. Jižní Morava, s. 173–185.
KOŠŤÁLOVÁ, Michaela 2013: Rodokmen a soukromí T. G. Masaryka. [Praha]: Petrklíč.
KRULICHOVÁ, Marie 1996: Nechte mne zapomenouti na sny mé. Korespondence T. G. Masaryka se Zdenkou Šemberovou. Praha: Česká expedice RIOPRESSS.
MELMUKOVÁ, Eva 1998: Cestou české reformace na Kloboucku (z dějin evangelického sboru v Kloboukách). KORDIOVSKÝ, Emil (ed.): Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 157–158.
NEJEDLÝ, Zdeněk 1949: T. G. Masaryk. Kniha první. Masarykovo mládí 1850–1876. Praha: Orbis.
OŠMERA, Josef 1936: T. G. Masaryk v Kloboukách u Brna. Břeclav: Vladimír Chlanda.
SKUTIL, Jan 1998: Klobouky v myšlenkovém světě T. G. Masaryka. In: KORDIOVSKÝ, Emil (ed.) 1998: Klobouky u Brna. Město, dějiny, krajina a lidé. Mikulov: Státní okresní archiv; Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, s. 215–218.
ŠTEFAN, Karel 1948: Masárikovi v Kloboukách. Malovaný kraj, č. 4, s. 59–61.
VLACH, Jaroslav 1995: Masarykovo putování „Helvítským chodníkem“. Od Hradské cesty, s. 32.

Obsah galerie:

1 Tomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československé republiky. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
2 –5 Masarykovy podobizny z doby jeho funkce prezidenta republiky. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
6 Podobizna T. Masaryka z doby jeho pobytu v Kloboukách. 1876. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
7 Otec T. Masaryka Josef Masaryk. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
8 Matka T. Masaryka Terezie, roz. Kropáčková. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
9 Charlotta Garrigue-Masaryková. 1877. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
10 Rodina T. G. Masaryka. 1905. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
11 Dům rodičů T. Masaryka v nádvoří klobouckého zámku. B. d. MKl. Reprofoto J. Špaček.
12 Masarykova návštěva v Kloboukách 18. 6. 1924. MKl. Reprofoto J. Špaček.
13 Odhalení pamětní desky s nápisem o pobytu T. G. M. v Kloboukách 28. 10. 1928. MKl. Reprofoto J. Špaček.
14 Pamětní deska na klobouckém zámku, připomínající pobyty T. G. Masaryka v Kloboukách. 2017. Foto J. Špaček.
15 Masarykova kresba polohy Klobouk z dopisu Z. Šemberové 22. 7. 1875. Podle Marie Krulichové Nechte mne zapomenouti na sny mé, Praha 1996. Reprofoto E. Kordiovský.
16 Titulní list Lidových novin oznamující smrt T. G. Masaryka. 1937. MKl. Reprofoto J. Špaček.
17 Rodokmen rodiny Masarykovy podle Josefa Pilnáčka. Masarykovo muzeum v Hodoníně.
18 Lípy u kaple sv. Barbory, kam Masaryk rád chodíval. 2003. Foto J. Špaček.